Vážené delegátky,

vážení delegáti,

 

volby krajské a senátní jsme dramaticky a zásadně prohráli. Je jistě na místě dlouhodoběji analyzovat příčiny porážky, ale lhali bychom sami sobě, kdybychom si nepřiznali, že nás lidé překvapivě otevřeně varovali, že svoji hrozbu nepodpořit nás svým hlasem, myslí tentokrát vážně.

 

Jejich motivace a vzkaz, proč už nás nepodporovali, byly jasné: nerozumíme tomu, co děláte, nerozumíme tomu, jak to obhajujete, nerozumíme mnohým z vás, jak to říkáte a jak vůbec vystupujete.

 

A není se čemu divit. Jak nám mají voliči rozumět, když sami rozumíme obtížně?

Jak můžeme působit přesvědčivě, když sami přesvědčeni nejsme.

 

Vždyť věděli jsme my sami, proč je to zrovna ODS, která tolik obhajuje přímou volbu prezidenta, když jsme po léta zastávali názor opačný.

 

Jak my sami můžeme obhajovat malý a výkonný stát, když vláda s naší účastí není schopná garantovat bezproblémové spuštění registru vozidel. Co si mají o nás voliči myslet?

 

 

Skutečně jsme ještě stranou, která vážně obhajuje princip, že každý člověk má právo a povinnost postarat se nejprve sám o sebe, své děti a své rodiče? Odpovídá této naší letité politice zvyšování daní, hon na „švarcsystém“, ručení poctivých plátců DPH za neplátce DPH, zvyšování daní z majetku a neřešený chaos ve vedení firemních dokumentací způsobený nestabilním a stále se měnícím legislativním prostředím atd.

 

Je správné slyšet silné dunění komunistických tužeb o návratu k moci. Považujeme se za stranu, která má boj proti komunismu vést.

Ale pokud tento boj myslíme vážně, pak musíme začít sami u sebe, u našeho výkonu a položit si zásadní otázku, zda to nejsme i my, kteří přispěli k situaci, ve které už „komunisté nevadí“.

Komunisté vlastně nemuseli dělat nic, neboť jim dílčí nepovedené kroky vlády a z toho plynoucí nejistota ODS  a bezpohlavnost ČSSD nahnaly část voličů do náruče.

 

Jak jinak chápat situaci v Čechách, kde tzv. pravice zvyšuje daně a tzv. levice ji za to kritizuje?

 

A nejde pouze o výsledky vládního angažmá ve vládě s těžkými koaličními problémy, ale jde i o personální hádanky, kterým často voliči nerozuměli a chápali je ( a třeba i nespravedlivě) jako vzájemné vendety a vyřizování účtů.

 

Selhávání je třeba vidět i v dalších politických vystupováních členů ODS .

 

 

 

Má ODS jednu, dvě, tři přesvědčivé tváře, které mohou kdykoliv srozumitelně vystoupit na téma daní, hospodářské politiky, sociální politiky nebo školství? Vybavujeme si ta jména? A pokud ne, je to tím, že žádnou takovou věrohodnou politiku už nemáme, nebo je to důsledkem selhávající personální politiky v místních, oblastních a regionálních sdruženích? Není to jeden z důsledků letitých kartelových dohod „kdo s kým“?

 

Mimochodem, ony kartelové dohody a neschopnost se navzájem poslouchat s sebou přinesly i smrtonosné vytěsňování některých členů ODS mimo tuto stranu. To vyústilo ve fragmentaci našich sil, vznik regionálně vlivných uskupení s podobným programem a důvěryhodnějšími tvářemi, než jsme mnohde nabízeli my sami.

Projděme si novou politickou mapu v krajích a se zděšením zjistíme, kolik starých známých z ODS působí v politice mimo ODS.

 

Za ta léta jsme se zbytečně vysilovali konstrukcemi vnitřních koalic a ignorovali fakt, že minimálně ve vlastním zájmu (když už ne v zájmu ČR), bychom měli sem tam do politiky pustit i ty, kteří jsou schopni ideové fundamenty ODS přetavit do programových tezí. Ne floskulí, kterým beztak lidé už nevěří, ale do praktických a funkčních nápadů, které nabídneme voličům.

 

To, co nás činí nedůvěryhodnými - a co se stává naším čím dál větším problémem - je tak rozpor mezi našimi slovy a činy. Mluvit o malém státu, vládě práva a nízkých daních nám jde dobře. V praktické politice od komunální politiky počínaje je to horší a  mnohdy směšné.

 

 

Tvrdím, že příčiny našeho současného kolapsu je třeba hledat v dobách našeho závratného růstu, tedy nejpozději v roce 2004.  Tehdy jsme výrazně uspěli jak v regionálních tak senátních volbách. V krajích vznikly koalice pod vedením ODS, které umísťovaly politicky či výkonově nevyzrálé do významných krajských funkcích, ve kterých mohli ovlivňovat nejrůznější dotační tituly ve prospěch svých známých a kamarádů.

 

To, že dnes jejich problémy vyplouvají na povrch je správné i přesto, že nás to v očích veřejnosti poškozuje.

Z tohoto místa tvrdím, že drtivá většina lidí v ODS jsou lidé slušní, poctiví a pracovití, a je nespravedlivé, že před veřejností nesou pověst „kmotrů“, rozkrádačů a zlodějů.

 

Politickým dědictvím let 2004 – 2012 je také postupně rostoucí nefunkčnost vedení ODS. Postupně se vytrácel jeho základní instinkt pečovat o stranu. Nemyslím tím setkávání členů vedení ODS se členskou základnou formálně v době, kdy členové vedení někam kandidují, ale pěstovat debatu špičkových představitelů strany s běžnými členy. V debatách vyhledávat a vytipovávat talenty, schopné později naše ideje obhajovat a rozvíjet.

 

 

Co z mých názorů vyvozuji:

 

  1. ODS po prohraných volbách musí učinit vážnou, viditelnou, téměř hmatatelnou změnu. Korekci vládních politik ve prospěch pracovitých a praktických lidí a okamžité spuštění práce na vypracování návrhů řešení nejvážnějších celospolečenských problémů.
  2. Bezodkladně a tvrdě začít vyžadovat od politiků ODS konkrétní, praktické a měřitelné výsledky práce. Nespokojit se se stále častějším výmluvou na to, že pro přesvědčení veřejnosti potřebujeme „více osobností, méně idejí“
  3. Změnit svůj styl práce i vystupování ve prospěch srozumitelného popisu nejvážnějších problémů české společnosti a vysvětlování praktických a schůdných nápadů, jak tato obrovská společenská témata řešit
  4. Budoucí výkonná rada by měla znovu otevřít problém změny Stanov ODS s cílem zefektivnit a zpružnit rozhodování v širším vedení strany
  5. Okamžitě obnovit práci s členskou základnou. Ne, facebook nebo twitter za nás nic nevyřeší. Je nezbytné vrátit se k osobním a otevřeným setkáním i ostřejším ale korektním výměnám názorů z očí do očí
  6. Sami před sebou, ale také před českou veřejností pokorně přiznat, že i naše často hrubé chyby vyústily v bezpracnou a lacinou reinkarnaci komunistů v Čechách.

 

 

Děkuji za pozornost

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus