Ať dopadnou francouzské prezidentské volby jakkoli, je možná zásadní změna francouzské politiky?

V demokratické Evropě platívalo, že změnu politiky si svými hlasy vynucovali voliči. Zdálo by se tedy, že zásadní změna francouzské politiky je možná tehdy, až si francouzští voliči něco takového budou skutečně přát. Průběžné výsledky průzkumů veřejných preferencí takové nálady dlouhodobě signalizují a proto i do jistého okamžiku potvrzovaly, že účastníky druhého kola prezidentské volby by téměř s určitostí mohla být dvojice Marine Le Penová a zástupce konzervativní pravice François Fillon.

Blíží se francouzské prezidentské volby, které – ať už dopadnou jakkoliv – budou zřejmě jak pro Francii, tak i pro Evropskou unii významným milníkem. S tímto vědomím k této události v Institutu Václava Klause přistupujeme a proto jsme se v březnovém vydání Newsletteru rozhodli položit otázku k tématu francouzských voleb lidem, kteří k tomu mají co říci. Ostatně, počínali jsme si obdobně i v případech tehdy se blížících zlomových okamžiků před hlasováním ve Velké Británii o odchodu z EU nebo před prezidentskými volbami v USA. A stejně jako v případě brexitu a amerických prezidentských voleb nás názory dotázaných záměrně zajímají ještě předtím, než k volbám ve Francii dojde a všichni budou znát jejich výsledky.

Přežily svoji další politickou smrt. Tak proevropské politické elity reagují na výsledky nizozemských voleb. Francouzský prezident, jehož (ne)podpora ve Francii překonává historické minimum, vzkázal, že „jde o jasné vítězství proti extremismu“, občany nevolený Juncker se přidal slovy „volba pro Evropu, volba proti extremismu“, premiér rozpolcené Itálie Gentiloni prohlásil, že „Nexit se nekoná a protievropská pravice v Nizozemí prohrála“ a německé kancléřství oznámilo, že kancléřka Merkelová již vítězi nizozemských voleb v noci telefonovala a „těší se na spolupráci při budování Evropy“.

Evropský parlament s chutí vyhověl žádosti francouzské prokuratury a zbavil poslankyni Marine Le Penovou imunity na základě obvinění, že na svých sítích zveřejnila „brutální realitu“, s jakou si počínají členové Islámského státu.

Řídící hlasování v bruselském jednacím sále oznámil, že „pro hlasovala optická většina přítomných“. Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že předsedající nesčítal hlasy, přehlédnul sál a podle odhadnutého počtu zvednutých rukou rozhodnul.

Rozhovor pro Parlamentní listy (22-02-2017)

Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země?

Řekl bych, že se příliš upínáme k prezidentské volbě v lednu příštího roku, a nedoceňujeme fakt, že před tímto datem u nás proběhnou parlamentní volby. Jejich výsledky a politické uspořádání, ve které vyústí, budou pro budoucnost této země významnější, než výsledek prezidentské volby o pár měsíců později. Parlamentní volby budou tím hlavním milníkem a už to, že na ně zapomínáme, je důkazem faktu, že v nich s ničím převratným nepočítáme. Že se podvědomě smiřujeme s jejich výsledkem, že nečekáme žádný zvrat či návrat k normálnosti.

Je rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus