První prosincový den 2019 převzala vládu nad Evropskou unií dvojice politiků, kteří hlasitě a sebevědomě naznačují, že se nám po jejich předchůdcích Junckerovi a Tuskovi bude snad i stýskat. Předsedkyní Evropské komise se stala Němka Ursula von der Leyenová a prezidentem EU bývalý belgický premiér Charles Michel.

Charles Michel je profesionálním politikem. Radním se Michel stal ve svých osmnácti letech, členem místní vlády když mu bylo dvacet čtyři, premiérem ve svých třiceti devíti letech. Jinou práci než politiku nikdy nedělal. 

 Opravdu máme za sebou třicet let cesty ke svobodě a teprve teď nám ji chce někdo vzít?

Název konference naznačuje, že oněch předcházejících třicet let bylo léty stále silnější svobody a že až dnes – přelomově – jsme se dostali do stavu jejího ohrožení, čemuž musíme čelit.  Je tomu ale skutečně tak? Po úžasném a neopakovatelném svobodném nadšení první poloviny 90. let minulého století, jsme prožili několik klíčových historických milníků, jejichž důsledkem vždy bylo průběžné zmenšování prostoru svobody, postupného ukrajování  svobod až do dnešního stavu, kdy si stále ještě namlouváme, že žijeme ve svobodné společnosti, reálně však již v „pásmu nesvobody“ existujeme. 

Stále více ideologie, stále méně svobody

Komunistický režim se zhroutil sám kvůli své neschopnosti ekonomicky zajistit obyvatelstvo stejně tak kvůli ekonomické situaci jako takové. Komunistický režim se zhroutil pod tlakem úsilí Charty 77 a jiných disidentských skupin. Komunistický režim se zhroutil díky tomu, že Gorbačov povolil v SSSR otěže a dal KSČ najevo, že teď už je v tom sama a nový rok 68 nebude. Komunistický režim se zhroutil pod tlakem výdajů na zbrojení, ke kterým východní blok přinutila Amerika Ronalda Reagana. Která z těchto možností je pravdě nejblíže? Proč skončil před třiceti lety režim s vedoucí úlohou komunistické strany?

Během víkendu USA, Velká Británie a Francie zaútočili na Sýrii. Šlo o velmi omezený úder coby odveta za údajný chemický útok. Syrská opozice se údajně vzteká, že šlo o frašku a čekali větší pomoci. Trump vzkázal Macronovi, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie a všichni dávají najevo, že další útok nebude. Jak to celé hodnotit? Zejména v kontextu úvah před úderem, že se blíží světová válka atd. Byla to fraška, nebo velmi nebezpečná situace?

Inaugurace hlavy České republiky je unikátní, v dějinách země vždy neopakovatelný a výjimečný okamžik.

Podílu na správě země se tímto aktem ujímá nová hlava státu - jeho nejvyšší autorita, člověk, ke kterému v okamžicích úzkosti a nebezpečí budou vzhlížet jeho občané s vírou, že on bude jejich kotvou jistoty i ochráncem jejich svobody a bezpečí. Je to výjimečná chvíle na výjimečně symbolickém místě. Sílu a mohutnost tohoto aktu podtrhuje společné zasedání obou komor českého parlamentu, symbolu české demokratické tradice. Tomu má odpovídat obsah a forma vystoupení nové hlavy státu.