Jistý čtenář adresoval v těchto dnech jednomu z českých deníků následující slova: „Do Norimberku jezdím často, vždy to bývalo čisté a upravené město. Už loni jsem tam viděl výrazné změny – na ulicích plno odpadků, na chodnících a u dveří kostelů posedávají přistěhovalci a žebrají. Němci nostalgicky vzpomínají na doby, kdy se nezamykaly automobily a domy...“.

Drásavý ale poučný příspěvek běžného člověka získaný na základě vlastní zkušenosti přišel přesně ve dnech, kdy je užitečné připomenout, že přesně před rokem byla v ČR publikována tzv. Výzva vědců proti strachu a lhostejnosti.

„Jsem velmi rád, že můj přítel Michel Barnier přijal tento důležitý a náročný úkol. Chtěl jsem pro tuto obtížnou práci zkušeného politika “, prohlásil šéf Evropské komise Juncker, když francouzského politika (opravdu „zkušeného“, neboť protřelého tolika nejrůznějšími „nadnárodními“ politickými funkcemi, že lepší příklad tzv. evropské elity bychom obtížně hledali) jmenoval hlavním vyjednavačem Evropské komise podmínek odchodu Velké Británie z EU.

Junckerův výběr sfouknul náznaky nadějí, že je ve vážném zájmu EU hledat s Británií formy budoucí přátelské koexistence. Však většina britských médií přijala jméno Barniera jako „Junckerův válečný akt“.

Nikým nevolený eurokomisař Pierre Moscovici si veřejně postěžoval, že „vidí-li Trumpa, vidí tvář populisty“. Hillary Clintonová na Demokratické národní konvenci v sobotu označila zvolení Trumpa za „čin hraničící s národní bezpečností“.

Čím tak Donald Trump dráždí k nepříčetnosti jak americký establishment, zodpovědný za současný rozvrat v celých částech světa, tak evropské elity, předvedl v nedělním programu americké televize ABC „The Week“:

K EU: „je to kontinent bez budoucnosti – a to vlastní vinou“.

K brexitu: „myslím, že to nakonec bude dobrá věc, ale chce to čas“.

Ke Krymu: „jak jsem slyšel, obyvatelé Krymu by raději byli součástí Ruska, než součástí toho, kde byli“.

V rozhovoru Václava Klause s Danielem Kaiserem pro týdeník Echo Václav Klaus, mimo jiné, říká: „Jsem zcela přesvědčen o tom, že současná míra indoktrinace mládeže je srovnatelná s manipulací a indoktrinací mládeže za komunismu v jeho pozdní éře. Řekl bych, že míra indoktrinace v 80. letech byla slabší.“

O týden později se na stránkách tohoto časopisu, a v reakci na tento rozhovor, podivuje Miloš Kadlec, když říká: „Pamatuji si 80. léta, se kterými Klaus dnešek srovnává, a mohu potvrdit, že tvrdí nesmysly. Existuje teď v armádě politické školení mužstva? Učí se na vysokých školách vědecký europeismus? Máme tu Svaz česko-evropského přátelství? Vycházejí snad časopisy podobné Tribuně či Otázkám marxismu-leninismu?“

Teroristický útok v Nice, spolu s obdobnými teroristickými činy za posledního roku a půl jinde ve Francii, opět obnažil několik stále zřetelnějších pravd.

Atentát v Nice provedl Francouz tuniského původu. Útoky na redakci Charlie Hebdo či hudební klub Bataclan provedli francouzští občané hlásící se k radikálnímu islámu. Všichni atentátníci se narodili ve Francii a jsou příslušníky druhé či třetí generace těch, kteří sem přišli hledat své štěstí. Zdejší společnost za svoji nepřijali, nenávidí ji a mstí se jí. Proč?

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus