Naopak, rozhodnutí potvrdilo,že zavedení regulačních poplatků není v rozporu s Ústavou ČR. Každý občan je vždy ošetřen zdarma a vždy mu je zdarma poskytnuta i náležitá lékařská péče. Poplatky s tím nemají nic společného: mají funkci regulační. Ti, kteří lékařskou péči zneužívají, mění své chování(statistické údaje to potvrzují). Pro ty, kteří lékařskou péči potřebují,je pak v rozpočtu více  prostředků.A to je dobře, ne?

Už se to našim dětem obtížně vysvětluje. Dostat se před lety na dovolenou do „Jugošky“ byla výhra i kus štěstí. V době, kdy jsme mohli cestovat tak leda k Balatonu, na Sluneční pobřeží do Bulharska nebo na Rujanu do NDR, byla dovolená na slunném dalmatském pobřeží snem každého Čecha.

Byl to tehdy problém zejména proto, že z Jugoslávie se dalo docela snadno dobrovolně opustit svět „blaha a štěstí“ reálného socialismu. Režim v Jugoslávii byl v porovnání se zdejšími komunisty vlídný a liberální. Jugoslávie se nezúčastnila invaze socialistických zemí do Československa 1968 a měla k tomu na mezinárodní úrovni vážné výhrady.

Ano, přestože řešit jakékoliv historické územní nároky je vždy ošidné a může se to stát nechtěným příkladem pro vznášení dalších požadavků. Polsko se po skončení II. sv. války vzdalo územních nároků na ČSR s podmínkou, že vzájemná hranice bude maximálně napřímena. Na nátlak Stalina bylo provedeno 85 změn pomezní čáry. Polsko ale ztratilo 368 ha pozemků (pro porovnání: rozloha Velkého Dářka je 206 ha). Komunistický režim problém neřešil a tak dnes nápravu musí zjednat současná vláda.

Pokud jde o můj plat: jsem placen PS PČR v Praze. České zákony stanovují výši mého platu i náležité daňové odvody. Jiné „české“ finanční výhody nepožívám. V Evropském parlamentu jsou mi vypláceny pouze cestovní náhrady, jejichž výše je přesně určena počtem skutečně odpracovaných dnů. Ty jsem povinen doložit letenkou nebo kontrolovaným výpisem stavu tachometru mého vlastního vozu a současně účastí na práci výboru nebo jednání politické skupiny, kterých jsem členem. Každý rok podávám daňové i majetkové přiznání.

Na zpáteční cestě ze Štrasburku jsem minulý týden tankoval naftu. Cena za jeden litr – 1,54 eur. Dočerpával jsem ještě před Jihlavou za 35,90 Kč. Ceny podobně vysoké.

Tuto zkušenost má v Čechách, v dalších členských státech EU ale i kdekoliv jinde ve světě každý motorista.

Ceny paliv rostou tak rychle, že kdyby nám dnes někdo mohl slíbit návrat pod 33,- Kč za litr, byli bychom mu vděčni.

Co se stalo s cenou ropy a co se vůbec ve světě děje? Je to jev trvalý? Porostou ceny ke 40,- Kč, jak někteří analytikové soudí, či budou klesat, jak se domnívají jiní? Pomohlo by českému motoristovi snížení národní sazby spotřební daně uvalené na pohonné hmoty?

Zastávka u čerpací stanice se stává bolestivým zážitkem. Proto bych se dnes tomuto tématu chtěl věnovat.

Co se děje kolem nás

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus