Bylo by vystoupení Británie z EU takovou katastrofou, jak je nám sdělováno? A pro koho?

S blížícím se termínem referenda o setrvání Velkou Británie v EU se průzkumy nálad britských občanů shodují v jednom: tábory „Ano“ a „Ne“ si o bruselském centralismu nedělají žádné iluze. To, v čem se zásadně liší, je jejich ochota či odvaha vstoupit do „neznámého“. Bylo by ovšem ono „neznámo“ katastrofou?

Britským „Ne“ dalšímu členství v EU by byl aktivován čl. 50 Lisabonské smlouvy. Ten zemi, která se rozhodne vystoupit z EU, zaručuje po následující dva roky zastoupení v Radě ministrů a všech dalších institucích EU.

Vystoupení ministra kultury Daniela Hermana na 67. Sudetoněmeckých dnech v Norimberku bylo přelomovou událostí. Nejen proto, že na sjezdu sudetoněmeckého spolku poprvé oficiálně vystoupil ministr vlády České republiky, přelomovou bylo i proto, co ve svém projevu řekl.

Oslovení publika „milí krajané“ (Liebe Landsleute), které na úvod vystoupení Herman použil, bylo šokující a předznamenalo obsah celého jeho dalšího vystoupení.

„Vyjádření IVK k mediálnímu ohlasu na jeho vztah k případnému založení české verze AfD“ vydaném výkonným ředitelem Institutu Jiřím Weiglem považuji za rozumné dovysvětlení mého stanoviska ze dne 10.5. 2016.

Chci pouze dodat, že jsem zděšen dezinterpretací mého krátkého textu některými českými médii a komentátory.

Proto cítím za povinnost - jako autor tohoto textu - ještě jednou zopakovat, že mi nešlo o vyjádření podpory jakéhokoliv politického subjektu, natož konkrétních lidí – a už vůbec ne pana Konvičky, jak dnes čtu a slyším.

Současně se důrazně ohrazuji proti mediálním lžím, které mě účelově spojují s „miliardovým projektem IZIP“. Nikdy jsem s tímto projektem neměl nic společného.

11.5. 2016

 

Na základě stovek dopisů a mailů, které každý den přicházejí jak Václavu Klausovi, tak členům Institutu Václava Klause, je již dlouho zřejmé, že stále větší části občanů naší země není současný stav ve společnosti lhostejný, že se cítí ohroženi a že mají obavy o bezpečí svých rodin. Právě od těchto občanů současně víme, že v České republice postrádají odpovědný, solidní a spolehlivý politický subjekt, který by se jejich obav ujal.

Je stále zřetelnější, že je zbytečné takové útočiště hledat v rámci současného českého politického uspořádání. Vypadá to, že nové uskupení musí vzniknout jako alternativa k obsahovému i formálnímu chování zavedených, ale stále prázdnějších a ustrašenějších, českých politických stran.

V souvislosti s migrační krizí se přetřásá pojem ,,vlastenectví“. Narostl podle vás mezi českými lidmi za poslední rok pocit vlastenectví?


Vlastenectví chápu jako hluboký emotivní vztah ke své zemi, k dědictví našich předků, k povinnosti toto dědictví bránit a k jeho obraně vychovat i své děti. V tomto slova smyslu se obávám, že za poslední rok – přestože se nám ten náš starý svět tak rychle hroutí před očima - se ve stylu uvažování českých lidí nic podstatného nezměnilo.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus