Tři dny po uvedení mého textu o prvním výročí revoluce z Euromajdanu v Kyjevě, ve kterém jsem se chtěl zaměřit především na hodnocení toho, kdo co revolucí a běsněním získal (pokud tedy vůbec někdo) a kdo ztratil (tvrdím, že všichni), mi na můj mail přišla stručná (ale milá) reakce čtenářky z Prahy (opět se slušně podepsala), a která připomíná i osud Krymu a lidí na Krymu žijících. Považuji její reakci za zajímavý postřeh k celé debatě a proto její text v plném znění přináším.
Vážený pane Strejčku,
napsal jste vzácně lidský článek k prvnímu výročí Majdanu.
Nezmínil jste Krym, tedy ho zmíním já:
Připojení Krymu k RF asi nebylo v souladu s mezinárodním právem, ale zato zůstali Krymčané naživu. Rovněž jsem nezaznamenala žádný exodus, z čehož soudím, že mohli v klidu a míru zůstat doma.