Když v diskusích o (ne)demokratické podstatě současné Evropské unie dojdou obhájcům všeho bruselského argumenty, s úlevou prohlásí, že „je tu přece Evropský parlament, jehož zástupci jsou voleni občany, tak jakýpak demokratický deficit Evropské unie“. Ve skutečnosti však jde o první a poslední společný rys, který Evropský parlament s demokratickými národními parlamenty sdílí.

Evropský parlament není těleso, ve kterém by politickými prostředky vedla politický spor „koalice“ s „opozicí“, jak si běžní občané představují. Už tím, že Evropský parlament nemá legislativní pravomoc, není parlamentem. Je pouze nepřehledným shromážděním, které – ve snaze „markýrovat“ své užitečné poslání – samo sebe aktivisticky zaplňuje nejrůznějšími plány, programy, deklaracemi, projekty, výzvami a vizemi „budování dobra“.

Valná většina poslanců nemá ambici být kontrolní opozicí Evropské komisi, která (po přijetí Lisabonské smlouvy) získala podstatně rozsáhlejší pravomoci, než měla před tím. Tzv. „velká koalice“ socialistů a lidovců nikdy nebyla žádnou politickou koalicí, ale kořistnickým oportunním uskupením, které si mezi sebou rozdělilo zásadní či rozhodující agendu a „na oko“ se s eurokomisaři hádalo o nepodstatné slovní obraty.

Evropský parlament není oním fíkovým listem, který má nedemokratickou podstatu současného integračního procesu „stále těsnější unie“ zakrýt. Sám se na stále zjevnějším „demokratickém deficitu“ naopak přímo podílí, neboť většina jeho zástupců má stejně federalistické ambice, jako má Evropská komise. Zatímco ona se touží stát „evropskou vládou“, Evropský parlament sní o roli tělesa „nadřazeného“ národním parlamentům.

Odpověď na otázku, co se tedy tento týden v Evropském parlamentu změnilo, když v jeho vedení vystřídal fanatického německého eurofederalistu Martina Schultze italský lidovec Antonio Tajani, tak může zajímat snad jen europoslance samotné. Pro nás je odpověď prostá: nestalo se nic, protože z jednacích sálů Evropského parlamentu žádná nutná změna směru současného modelu integrace nikdy nemůže vzejít. Nálada „více Evropy“ se zvolením lidovce Tajaniho v Evropském parlamentu nemění.

Naděje vzejde až z demokratických voleb do národních parlamentů. Jedině tam musí zvítězit „duch změny“, který prostřednictvím svých národních zástupců prosadí zásadní transformaci evropské integrace.

Takže Antonio Tajani předsedou Evropského parlamentu? No a co?

20. 1. 2017

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus