Rozhovor: Ivo Strejček, MEP

 

Návrh legislativy k platebním službám na vnitřním trhu EU (směrnice a nařízení k mezibankovním poplatkům) se nyní nachází v Evropském parlamentu. Ten se ale připravuje na jarní volby. Objevují se proto informace, že europoslanci nestihnou legislativní balíček projednat v tomto funkčním období a přenechají ho novým kolegům. Jaké jsou Vaše informace? Zvládne se k tomu ještě v tomto funkčním období vyjádřit plénum? Co se bude dít s legislativou, pokud ne? (začíná se projednávat opět ve výborech, nebo půjde na plenární zasedání?)

Zpráva je ve stavu projednávání a podle aktuálního stavu by se měla hlasovat ve výboru dne 20. února 2014 a v plénu na dubnovém zasedání. Dojde k částečnému hlasování, ve kterém Parlament vyjádří svou pozici a rozhodne se, zda přistoupí k vyjednávání s Radou. Je však na rozhodnutí „nového Parlamentu,“ zda zprávu přijme tak, jak byla schválena na dubnovém plénu, a projedná v rámci trialogu, nebo celý proces absolvuje znovu od počátku.

Zpravodaj Pablo Zalba bude pravděpodobně znovu zvolen, zpravodajství by tedy zůstalo v rukou EPP. Na základě minulé zkušenosti je většina zpráv převzata z předchozí legislativy a v práci se pokračuje, nový Parlament však musí rozhodnout formálně.

 

 

Jak návrh legislativy – nejprve směrnici k platebním službám hodnotíte? Jsou tam nějaké body, s nimiž souhlasíte, a ke kterým se naopak stavíte zamítavě? (např. pravidlo HACR)

Pravidlo HACR v  podobě navržené Komisí je velmi komplexní a dopady protichůdné. V současném stavu projednávání se většina poslanců shoduje na zachování původního pravidla HACR, které zachovává zákazníkovu důvěru v platební kartu, kterou se rozhodne používat.

„Původní pravidlo HACR“, ke kterému referuji, znamená, že pokud obchodník přijímá například karty Master Card, musí přijímat všechny bez ohledu na to, jak jsou „drahé“. Navrhovaná změna, která by znamenala, že se obchodník může rozhodnout přijímat jen některé karty dané „značky,“ by sice byla výhodná právě pro obchodníky, ale velmi nepřehledná pro spotřebitele, kteří by naráželi na nemožnost platit zvolenou kartou. Záleží tedy, zda stojíme na straně spotřebitele či obchodníka. Z hlediska spotřebitele je výhodnější původní pravidlo HACR. Z hlediska obchodníka pak nové pravidlo HACR.

Kladným bodem je zahrnutí poskytovatelů jednajících jako třetí strana do oblasti působení legislativy k platebním službám na vnitřním trhu, což vytváří rovné podmínky.

Důležitým bodem, který se projednává, je zachování neutrality technologie – tedy rovné podmínky na trhu platebních služeb bez ohledu na využívanou technologii (například dvoustranná schémata, třístranná schémata, e-platby atd.). Konečného kompromisu zatím však nebylo dosaženo.

 

 

V jaké podobě očekáváte, že bude legislativa nakonec schválena? (Dá se odhadnout, co v ní zůstane a co ne?)

V této fázi je velmi složité odhadnout, jak bude vypadat konečný kompromis, o kterém se bude hlasovat a jak hlasování dopadne. Bylo podáno velké množství pozměňovacích návrhů a celý balíček je velmi proměnlivý.

 

Co se týče nejkontroverznější debaty o zastropování mezibankovních poplatků, v tuto chvíli existuje 9 možných navrhovaných scénářů. Nejvíce se nyní pracuje s následujícím návrhem – zastropování poplatků do jednoho roku od vstupu legislativy v platnost pro poplatky založené na debetních i kreditních kartách se stropem 0,3% pro kreditní platby a 0,2% nebo 7 eurocentů (platí nižší z obou) pro debetní platby. Procentuální stropy jsou stále předmětem projednávání.

Jedním z navržených scénářů je aplikace legislativy pouze na přeshraniční poskytování platebních služeb, které by vedlo působením konkurence ke snížení mezibankovních poplatků. Po dvou letech by Komise provedla revizi a v případě, že by regulace neměla požadovaný dopad, došlo by k zavedení stropů. Tento scénář nejvíce zachovává volné působení trhu a konkurence. Je však také předmětem vyjednávání.

 

Jak se stavíte k regulaci mezibankovních poplatků? Souhlasíte s návrhem Evropské komise zastropovat tzv. mezibankovní poplatky? Evropská komise argumentuje lepšími podmínkami pro obchodníky a spotřebitele, dá se s tímto argumentem souhlasit? (proč/proč ne?)

 

Komplikované. Mluvíme-li pouze o stropech, pak jde z hlediska obchodníků o pozitivní vývoj. Avšak dopad na spotřebitele je diskutabilní. Nabízejí se negativní scénáře, kdy banky přenesou ztráty z poplatků na spotřebitele prostřednictvím zvýšení jiných bankovních poplatků, či omezení množství nabízených karet atd. Je otázkou, zda a do jaké míry by obchodníci promítli zisk ze snížených poplatků do snížení cen svého zboží.

Některé zmíněné prvky balíčku zvýší konkurenci, poskytnou rovné podmínky a prohloubí vnitřní trh v této oblasti. V případě zastropování jde však regulace v tuto chvíli příliš daleko. Rozumné by bylo využití výše zmíněného scénáře, kdy regulací přeshraničního poskytování služeb dojde ke zvýšení konkurence na trhu, které by mělo mít za následek „přirozené“ snížení mezibankovních poplatků. Až pokud se tak nestane, máme „argument“ k přistoupení k další „úrovni“ regulace a zavést stropy mezibankovních poplatků. V tomto ohledu však balíček „přeskakuje“ jeden krok a nedává prostor trhu.

 

Dá se odhadnout, jaké dopady bude mít avizovaná regulace mezibankovních poplatků na Českou republiku?

 

Mezibankovní poplatky v ČR patří mezi jedny z nejvyšších v EU – dosahují až 1,2%, snížení tedy bude mít pozitivní dopad na obchodníky.

Podle studie M. Damborského z NF VŠE Role mezibankovního poplatku v čtyřstranném platebním systému[1]  bude mít regulace negativní dopad na vývoj a inovace v oblasti platebních systému. Zisky z mezibankovních poplatků banky podle studie využívají právě pro tento účel. Studie popírá, že by regulace měla pozitivní dopad na spotřebitele. Kvůli nepružnosti cen směrem dolů nesníží obchodníci ceny svých výrobků o částky ušetřené za mezibankovní poplatky. Spotřebitelé tak zaplatí nejen ztrátu bank, ale v konečné fázi budou využívat menší rozsah služeb, protože se zpomalí vývoj v oblasti platebních služeb, tvrdí studie)

 

Ivo Strejček

Poslanec Evropského parlamentu, ODS

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus