Jak hodnotíte návštěvu Angely Merkelové v České republice a jak hodnotíte to, jak se k otázce imigrace a kvót staví česká vláda?

Já si dávám bleskovou návštěvu Merkelové v ČR do souvislosti se zářijovým „neformálním“ summitem EU v Bratislavě. Odhaduji, že si přijela otestovat nálady nejslabšího člena V4 a zjistit, jak proněmeckého českého premiéra využít k oslabení jednotného postoje V4. Řečem o tom, jak „hrdinně“ jí to například Andrej Babiš řekl „natvrdo“, těm já moc nevěřím. Stejně jako nevěřím „pevnému“ postoji české vlády v odporu proti přerozdělování migrantů. Až si paní Merkelová dupne, tak bude se statečností Sobotkovy vlády veta.

Ministr Chovanec sice říká, že letos žádné uprchlíky nepřijmeme, ale více než půl miliardy korun bude stát veřejná zakázka, kterou vypsalo Ministerstvo vnitra ČR, na generálního poskytovatele integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou pro období let 2017 až 2019. V materiálu, který rezort Milana Chovance předložil vládě, se píše o přibližném počtu šesti tisíc osob, které by měla Česká republika přijmout ve zmíněném tříletém období.

No vidíte, ona to byla jen otázka času, kdy někdo přijde na to, že nejjednodušší bude koupit si ochotu i chuť přijímat migranty tak, že EU – vlastně Německo -  přislíbí za přijetí každého jednoho migranta patřičný finanční bonus. Ono to za ty peníze v Čechách nějak všechno půjde, že?

„Nejde ale, aby některé země řekly, že u nich muslimy obecně nechtějí a že je jim jedno, jestli je to nutné z humanitárních důvodů, nebo ne,“ prohlásila v neděli Merkelová. „Myslím, že musíme najít společné řešení a že podílet se na něm bude muset každý,“ odpověděla Merkelová na dotaz, zda věří, že systém kvót se nakonec bude realizovat. Myslíte, že se budou kvóty realizovat?

Další z přímých důkazů, že německá kancléřka nepřijela do Prahy a do Varšavy poslouchat jiné názory, přemýšlet o nich, či vyjednávat. Ona přijela a všem oznámila, že má svoji vlastní představu a tu prosadí stůj co stůj. O tom svědčí její slova, která citujete.

Zda se budou kvóty realizovat? Já si nedělám žádné iluze. Ani o Merkelové, ani o odvaze Sobotkovy vlády, ani o ohleduplnosti uvnitř EU.

Nebo považujete za reálnější spíše návrh eurokomisař Günthera Oettingera, který navrhuje, aby byly v EU harmonizovány azylové procedury i právo na dávky pro žadatele o azyl?

Za reálnější? To je čirá fantasmagorie zcela se míjející s realitou! Oettinger je eurokomisařem a v takové roli se naprostá odtrženost od normálního života přímo předpokládá. Ale tak nějak tuším, že bych už mohl být označen, že je to ode mně zlý, nenávistný, xenofobní, populistický a krajně pravicový názor.

Čestný předseda TOP09 a předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg řekl, že se bohužel staré předsudky vůči Němcům zase vynořují, přestože Němci jsou prý v posledních letech naši nejlepší spojenci. Řekl, že si váží Angely Merkelové a je to, dle něj, žena s velmi zdravým politickým instinktem. Podle Schwarzenberga Německo prozatím situaci s uprchlíky docela dobře zvládá a my bychom měli přijmout uprchlíky – několik tisíc by prý neškodilo…

Předsudky jsou výsledkem zkušeností. Pokud se vynořují staré předsudky vůči Němcům, pak si za to mohou Němci sami. Za žádný další komentář snad slova pana Schwarzenberga nestojí, kromě toho, že podpora TOP 09 padá k hranici volitelnosti, takže český selský rozum zřejmě názory pana knížete nesdílí.

Jak se díváte na roli Německa v EU a ve vztahu k nám a migrační krizi vy?

Dnešní EU je Německo. Co se odehraje v Německu, odehraje se v EU. S Tureckem vyjednává Německo, EU bere výsledky na vědomí a přizpůsobuje se jim. Před evropskými summity se schází Německo, Francie a Itálie, všechno si proberou a jako hotovou věc předloží EU summitu. Kdybych chtěl být historicky jízlivý, musel bych říci, že mi to připomíná „mnichovský“ formát z roku 1938. Česká republika je fakticky už jednou ze spolkových zemí, náš export i import jsou dominantně vázány na Německo, vnitroněmecký politický vývoj určuje i vývoj u nás. Střední Evropa geopoliticky nikdy Američany nebo Brity nezajímala a to se nemění. Tento prostor ale vždy zajímal Německo. Takhle to prostě je.

Co říkáte návrhu Angely Merkelové na evropskou armádu, který podporuje Sobotka?

Na konci letošního června předložili ministři zahraničí Německa a Francie devítistránkový dokument s názvem „Silná Evropa v době nejistot“. Tento dokument, mimo jiné, jasně definuje vznik jakéhosi „Evropského bezpečnostního kompaktu“, jehož součástí je vznik evropské armády. Polská televize TVP v polovině července informovala, že tento materiál byl předložen předsedům členských zemí V 4 k prostudování. Premiér Sobotka si jej již zřejmě pečlivě prostudoval a „ztotožnil se“. Evropská armáda bude německá armáda s německým velením a působností dovnitř EU.

Je reálné to prosadit?

Obávám se, že strašení obyvatel členských států EU tu terorismem, tu Islámským státem, tu spícím ruským medvědem, tu nezodpovědným Donaldem Trumpem v důsledku otvírá historické okno příležitosti, aby evropská armáda vznikla. Bez ohledu na zodpovězení základních otázek: jakou zahraniční a bezpečnostní politiku má hájit, kdo takovou politiku bude tvořit, čí zájmy bude bránit, v jaké součinnosti s NATO bude působit atd. Obávám se, že v dnešním stavu evropského chaosu, nestability a zmatení jazyků je možné evropskou armádu prosadit. A český premiér to už hlásá do světa, aniž by cítil potřebu se alespoň poradit s českým parlamentem. Už se těch devět stránek německo-francouzského dokumentu naučil nazpaměť, jak se zdá.

Co říkáte „puči“ v Turecku? Zinscenoval si ho Erdogan, byl podporován Američany, nebo věříte „oficiální verzi“?

Nevím, žádné jiné informace než ty, které jsou běžně k dostání, nemám. Faktem ale je, že rychlá náprava turecko-ruských politických vztahů a obnovení turecko-ruské spolupráce mohly někomu natolik vadit, že spustil dobrodružství s pučem. To by svoji logiku mělo.

Turecký velvyslanec v Německu Selim Yenel řekl pro Die Welt, že pokud Turci nedostanou do konce roku bezvízový styk s EU, přestanou přijímat z EU uprchlíky zpět.

Zavedení bezvízového styku s Tureckem bude znamenat dokončení evropské sebevraždy. Pokud bude zaveden bezvízový styk s Tureckem, bude fakticky legalizován jakýkoliv transfer z Turecka do Evropy. V Turecku se, například, začne ve velkém kšeftovat s tureckými pasy a hlavní branou do Evropy pak vstoupí kdokoliv. Ne, nelze podlehnout žádné formě vydírání!

A k tomu ke všemu si připomeňme, že to celé nespískal opět nikdo jiný, než paní Angela.

Jak bychom se měli chovat k Turecku v souvislosti s migrační krizí? Není lepší na něj nespoléhat a hlídat hranice sami?

Turecko s námi při současném stěhování národů nikdy nemělo společný zájem. Umíme si představit, že v zemi, ve které jsou během několika dnů zatčeny tisíce lidí v souvislosti s pokusem o státní převrat, se nic neví o statisícových proudech migrantů, kteří směřují do Evropy? To si nemohou myslet ani největší naivkové. Pokud Turecko vše nespoluorganizovalo, tak tomu alespoň nijak nebránilo s cílem vytvořit na Evropu tlak a přetvořit ji.

Ano, své hranice si musíme hlídat sami.

Podle tohoto tureckého velvyslance chce Turecko vstoupit do EU před rokem 2023. EU si prý nemusí dělat starosti o demokracii v Turecku a měla by dát jasněji najevo, že stojí na straně prezidenta Erdogana. Co si o tom myslíte?

Ponechám stranou spekulaci, která je v dnešní době docela na místě, zda v roce 2023 bude ještě vůbec EU existovat, ale já odhaduji, že Turecko reálně o žádný vstup do EU nestojí. Stupňuje tlak, protože cítí, že EU slábne a neví si rady, co s tím vším dál.

A co pokud jde o teroristy, kteří jsou uvnitř EU? Třeba v Německu. Není z hlediska bezpečnosti českých občanů lépe vystoupit ze Schengenu a provádět hraniční kontroly?

Ano, radikalizaci uvnitř již existujících islámských komunit v Evropě považuji za zásadní problém už proto, že zatímco se naše civilizace utápí v úvahách, jak jen usnadnit a zpříjemnit asimilaci islámských komunit, oni otevřeně hlásají, že mají právo budovat uvnitř naší společnosti paralelní společnost s vlastními pravidly a zákonodárství – a také to činí.

Obnova a ochrana našich státních hranic je jedna věc – a já se za ni přimlouvám, ale nejprve si my sami musíme uvědomit, že vznik cizorodé paralelní státní struktury tu nesmíme připustit.

Co si myslíte o jistém sbližování Turecka a Ruska? Co to může znamenat pro nás?

Kdyby od sebe v těch posledních letech tak hloupě, krátkozrace a vypjatě bojovně Západ neodtlačil Rusko, tak by se dnes nemusel obávat sbližování Turecka a Ruska.

Já považuji sbližování Turecka a Ruska za návrat k běžným vztahům mezi těmito zeměmi a napravování toho, co se mezi nimi odehrálo v poslední době. Že se na to Západ dívá nelibě je výpovědí o jeho vlastní zpackané diplomacii v této části světa.

Co zatím říkáte vývoji po britské referendu? Na jednu stranu se ekonomika stabilizovala, na druhou stranu jsou hlasy, že Brexit vyšumí do ztracena…

V každém dalším týdnu, který následuje po svobodném rozhodnutí Britů opustit EU, ukazují tamní průzkumy veřejného mínění, že pozice zastánců odchodu z EU neustále posiluje. Britové zjevně svého rozhodnutí nelitují a když se tak dívají přes Lamanšský kanál na „ever-closer-German-union“, tak si asi říkají, že utekli hrobníkovi z lopaty v poslední možné chvíli...

Europoslanec Keller řekl, že by sice Le Penovou nevolil, ale dokáže pochopit své známé, kteří by ji volili. Jaký máte názor na Le Penovou a Hofera? A mají podle vás šanci být zvoleni?

Pana Hofera osobně neznám, paní Le Pen ano. V jejich politických programech je jistě leccos, co by se mi nelíbilo, ale jejich hlavní programovou linii, kterou je renesance národního státu, podporuji a líbí se mi.

Zda budou zvoleni, nevím, ale já jim držet palce budu.

Blíží se vzpoura mas v Evropě či USA, jak o tom hovořil Václav Klaus?

Ano, já myslím, že se blíží. Co jiného je silná podpora Svobodných v Rakousku, Le Penové ve Francii, výrazný náskok Wilderse v Nizozemí, sílící podpora protestního Hnutí pěti hvězd v Itálii a podpora chudých „bílých“ Američanů pro Donalda Trumpa. Co jiného, než jistá vzpoura mas byl brexit?

Nespokojenost lidí s tradičním politickým establishmentem, z něhož mají lidé pocit, že si jejich obav či úzkostí moc nevšímá, se zvyšuje.

Přestože to chápu, žádnou velkou radost z toho nemám. Jsem pevným zastáncem parlamentní demokracie skrze politické strany a jejich kolaps nijak nevítám. Ale ani nevidím, že by s tím ony samy chtěly něco převratného dělat a proto budou zřejmě vývojem překročeny.

Dánský expremiér, bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014 Anders Fogh Rasmussen, ve svém videu na Facebooku řekl, že svět potřebuje četníka a tímto četníkem by měly být USA. „Svět potřebuje četníka a je potřeba, aby tímto četníkem byly Spojené státy americké,“ řekl Rasmussen. Co o tom soudíte?

... no a toho se přesně jako generální tajemník NATO držel tak důsledně, až se mu podařilo vyhrotit vztahy mezi NATO a Ruskem na nejvyšší myslitelnou mez. Pan Rasmussen by nejlépe udělal, kdyby už nikde nemluvil a v tichosti si četl ty své levičácké spisy.

Co si myslíte o Donaldu Trumpovi? Nedávno ho podpořil Nigel Farage… Koho byste volil, kdybyste byl Američan? Clintonová získává podporu i některých republikánů.. 

Kdybych byl Američanem, volil bych Trumpa. Už jenom proto, s jakou hrůzou se před ním třese pěkně zatuchlé vedení Republikánské strany. Jsou tak zděšeni, že raději veřejně přeskakují ke stejně zatuchlým Demokratům Clintonové. A v tom vidím Trumpovu naději.

Ale nejsem Američanem, naštěstí.

 

30. 8. 2016

 

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus