Katolický kněz Marek Orko Vácha v apelu DVTV řekl, že voliči Miloše Zemana dali přednost lži před pravdou, Rusku před Evropou a vulgaritě před zdvořilostí. Podivoval by se i tomu, kdyby Zeman dostal byť jen jeden hlas. Když intelektuálové zůstanou zavřeni na svých katedrách, národ je dle něj vydán napospas dezinformátorům a falešným prorokům. Co si o tom myslíte?

... že je to zkoncentrovaná zkratka veškerého neporozumění zájmům a obavám českých voličů. Že je to výraz naprostého nepochopení motivací, které vedly lidi k volbám, aby odmítli jakéhokoliv „Antizemana“. Platí tedy, podle logiky pana Váchy, že ti, kteří volili Miloše Zemana, jsou lháři a zbytek jsou čestní lidé? Že ten, kdo volil Zemana, si tady přeje „věrchušku“ z dávno neexistujícího Sovětského svazu? Že „kdo nevolí nás“ patří k lidskému póvlu? Kde se jenom bere ta povýšenost a arogance některých lidí? Mně nad tím zůstává rozum stát.

Také se objevila iniciativa olomoucké univerzity. Zejména rektor Jaroslav Miller se po prezidentských volbách utvrdil v názoru, že by univerzity měly být aktivnější ve veřejném životě. V průběhu letošního roku tak bude jeho škola vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Píše o tom server ihned.cz. Bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“? Je to dobrý nápad? Přidají se i další univerzity?

Tak zaprvé je názor pana rektora Millera pokračováním boje některých rektorů s prezidentem Zemanem a jde o signál, že na tomto souboji se nic nemění. Zadruhé je to výraz stále stejného opovrhování části elit nad těmi „hloupými“ a „nevzdělanými“. Kromě mimořádné arogance těchto lidí, je to i jejich hluboký omyl. I na českém „venkově“ jsou lidé nesmírně vzdělaní, chytří, moudří, pracovití.... A tak pokud pan rektor Miller plánuje výsadky „létajících studentů“, neměli bychom očekávat žádnou objektivní osvětu, ale tvrdou indoktrinaci od ideově infikované generace studentů, které řady nesmyslných a často bezcenných fakult do naší země každoročně chrlí. A vida, ten „venkov“ tomu stále odolává. Ale jak dlouho? 

Šéfredaktor slovenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb v komentáři na Echo24.cz napsal, že svobodné volby rozhodly, že Babiš a Zeman „budou kazit nejen Česko, ale i střední Evropu“. O vítězství Zemana mimo jiné rozhodla „plebejskost mimopražského Česka“. Mýtus o prozápadním a reformním Česku je podle něj v troskách. „Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ napsal. Trojice Zeman, Babiš, Okamura je podle něj pro ČR stejnou pohromou, jakou pro SR byli Mečiar, Slota a Fico. Zemanovo vítězství se podle něj zrodilo na šíření lží a strachu…

To je ten pan Hríb tak primitivní?

Politolog Jiří Pehe zase pro Respekt.cz řekl, že demografický vývoj hraje proti „postkomunistickému“ táboru Miloše Zemana, jehož prý volili lidé starší a zakořenění v minulosti. Za pět let dle něj půl milionu starých voličů „odejde“ a přijde půl milionu mladých. Je dle něj navíc otázka, zda Zeman odslouží celé funkční období. „Nemusí zemřít, ale už teď jevil známky velké únavy,“ řekl...

Zlý, ohavný a hloupý názor pana Pehe. Co jiného se k tomu dá říci? 

Jaká byla role médií v předvolební kampani?

Média dělala všechno pro to, aby prezidentské volby „vyřešila“ a rozhodla sama dávno před tím, než se začnou sčítat odevzdané hlasy. Počínala si zbytečně agresivně, byla jednostranná, pálila ze všech svých možných „palubních zbraní“, až nakonec přetáhla strunu. A voliči, jako už mnohokrát před tím, to pochopili, médiím odmítli důvěřovat a nenechali se jimi vodit za nos. Spolehli se na vlastní rozum a podle toho se také většinově rozhodli.

Co podle vás rozhodlo prezidentské volby?

Přiznejme, že prezident Zeman si prostě svoji další kandidaturu dlouhodobě odpracoval. Jezdil Českou republikou křížem krážem a setkával se s lidmi, dával dlouhodobě najevo, že je jedním z nich, stál na jejich straně - mnohdy populisticky, a vytvořil o sobě obraz zástupce „venkova“ v Praze. Na rozdíl od svých protikandidátů skutečně věděl, co lidi opravdu trápí a čeho se bojí, což uměl v kampani obratně použít. Takže ve finále se měl o koho se opřít a formulovat „něčí“ názor. Všichni kolem něho vsadili na „antizemanovství“. Tedy říkat a dělat vše opačně, než Miloš Zeman. A to i v situacích, kdy prezidentův názor byl evidentně zdravý a správný. I proto lidé pochopili, že „Antizemanové“ nejsou jejich volbou. Vyhrál tedy názor nad absencí názoru, vyhrál zdravý selský rozum nad uměle a laboratorně vypiplaným kandidátem, nad člověkem, který neztělesňoval nic a příšerně se bál o cokoliv poprat.  

Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54 procent lidí je totiž podle průzkumu s tím, že Zeman vyhrál spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Zeman byl přijatelný pro téměř 45 procent nevoličů, kdežto Drahoš ani ne pro deset procent. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený: půl pro Zemana, půl pro Drahoše. Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?

Ne, já si nemyslím, že národ je rozdělený puklinou Zeman – Drahoš. Národ byl předurčen k rozdělení už chybným a alibistickým schválením institutu přímé volby. Ta v závěrečném kole brutálně rozdělila voliče na příznivce a odpůrce – na „Zeman versus ti proti němu“. Jiří Drahoš byl pouze nosičem tohoto dělení a mohl jím být i kdokoliv jiný, kdo by se do druhého kola místo něho kvalifikoval.

Ale jedno z možných poučení bychom si přesto měli zopakovat. Nehrajme si s přímými volbami starostů a hejtmanů, pokud nechceme fatálně a nenávratně rozštěpit obce, města a kraje. To by znamenalo dovršení politického chaosu v naší zemi!

Od 1. ledna v Německu platí zákon, který ukládá sociálním sítím mazat takzvané nenávistné projevy, takzvané fake news či „rasistické“ a „xenofobní“ příspěvky – a pokud by tak nečinily, ukládá vysoké pokuty (50 milionů eur). První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija v TV Barrandov řekla, že bychom o zavedení této věci měli uvažovat i u nás. „Pokud na tom bude nějaká shoda, že bychom i my tady s tím něco udělali, tak jsem jedině pro,“ řekla. Německý zákon je na druhé straně kritizován, že omezuje svobodu slova a zavádí cenzuru.

Já to považuji za absolutně šílený nápad, který se, doufejme, paní Udženiji jen jaksi nepovedl, či jak to kulantně říci. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že paní Udženija není v ODS žádná nula, je první místopředsedkyní této strany a proto by měla vědět, co říká. A navíc, nevšimnul jsem si, že by se kdokoliv z vedení ODS od jejího názoru distancoval. Pak mi tedy nezbývá, než její slova považovat za výraz stylu přemýšlení dnešního vedení ODS a další ze signálů, že staronový tým Petra Fialy pokračuje v přetváření ODS v bezbarvou europeistickou stranu.

Stále se jedná o vládě Andreje Babiše. Jaké strany ji podle vás dají důvěru? A jaké by byly dle vás optimální?

Troufnu si spekulovat, že s postupujícím časem budou postoje uvnitř ostatních stran i nadále měknout a nevylučoval bych variantu ANO s ČSSD a s nějakým dalším „krytím“, třeba KDU-Čsl.

Optimální uspořádání by mělo kopírovat výsledky voleb, protože tak by se snad mohla naplňovat i očekávání voličů, kteří „své“ strany ve volbách preferovali. Optimální by byla stabilní a vyvážená vláda, která si bude vědoma, že to hlavní nebezpečí, které si existenci stabilní vlády vyžaduje, se na nás valí z Bruselu, a která by byla takovým tlakům schopná efektivně a odvážně čelit. Ale nezdá se mi, že by se k takovému uspořádání schylovalo.

Andrej Babiš řekl pro Lidové noviny, že nechce připustit, aby se v referendu hlasovalo o EU a NATO. Je to pro vás přijatelné?

Osobně nevidím důvod, proč by lidé, v jistém okamžiku vývoje, nemohli hlasovat o vystoupení z EU. Hlavním, zásadním, zcela dominantním a rozhodujícím tématem dneška je totiž spor o to, zda nám Brusel bude moci – bez našeho souhlasu – automaticky nařizovat povinné přijímání migrantů,. Pokud zvítězí tento typ bruselského eurodiktátorství, pak bychom měli cítit povinnost zeptat se občanů, zda si setrvání v takovém uskupení ještě přejí.

Byla slova Tomio Okamury o koncentráku v Letech u Písku skandální? On teď říká, že nezpochybňuje, že tam lidé trpěli, ale vadí mu, že se kvůli tomu má bourat vepřín. Měl by být odvolán z vedení sněmovny, jak navrhují lidovci?

Já nevím co, kde a kdy pan Okamura přesně řekl. Mediálně to zní problematicky, ale fakt nevím, jak to bylo. „Spor o koncentrák v Letech“, který se v Čechách po celá léta vede, je ale o něčem jiném. Je o tom, aby se Čechům vnutila myšlenka, že i my jsme měli za války „svůj“ koncentrák, že v tom nebyli jen Němci. Že i Češi mají své máslo na hlavě a že jsme si proto v Evropě jaksi všichni před tváří dějin „rovni“. Že Lety jsou Majdanek a Osvětim. V téhle gigantické historické lži je spor o Lety i sporem o podvolení se euronijním, rozumějme německým, tendencím převyprávět historii. A to já zásadně odmítám. Můj dědeček, člen hnutí odporu, byl zastřelen Němci 9. května 1945. To by mě musel přijít každou noc strašit – a oprávněně!

Skládání nové vlády bude ovlivněno sjezdem ČSSD a volbou jejího předsedy. Babiš má dle veřejných vyjádření i zdrojů PL jako favorita Jana Hamáčka, který již připustil, že klidně půjde do vlády i s obviněným Babišem. Bylo by selhání ČSSD, kdyby takto pod vlivem předsedy Hamáčka ,,vyměkla“, když před volbami útočila na Babiše kvůli Čapímu hnízdu a padla kvůli tomu málem vláda?

To ať si mezi sebou vyřeší členové ČSSD. Nikdo jiný to za ně neudělá a ani udělat nemůže. Pouze a výhradně v jejich rukách je osud jejich strany. To, že se ocitli na osudové křižovatce svého vývoje, to jistě vědí. Kam se vydají, to si musí otevřeně, a zřejmě i bolestivě, vyříkat mezi sebou. Já bych si nikdy nedovolil jim do toho mluvit nebo kibicovat. Ale že bych si přál, aby se rozhodli dobře, to bych si přál. Autentickou sociální demokracii náš politický systém potřebuje. Bude-li v něm chybět, nahradí ji nějaká jiná – nová, neotřelá, atraktivní, energická - levicová formace, což už se konec konců v současnosti děje. A změna k lepšímu to v žádném případě není a nebude, to tvrdím s jistotou.

Oproti tomu Milan Chovanec se s Babišem oboustranně odmítá, nicméně má lepší vztahy s Milošem Zemanem. K němu si cestičku hledá i Hamáček. Jaké stranické a vládní řešení přát sociální demokracii? A jaký vztah s Milošem Zemanem by měla navázat? Mluví se o tom, že by prezident mohl ČSSD ,,ovládnout“ a znovu vytáhnout nahoru…

To je zcela věc sociálních demokratů. Já nemám právo jim do toho mluvit.

S velkou pravděpodobností bude vládnout „tandem Zeman a Babiš.“  Je to ohrožení demokracie? Co by oba měli dělat, aby této zemi prospěli? V co nejlepší můžeme doufat, že by mohli udělat a jaký nejhorší scénář může nastat?

Zda bude vládnout tandem „Zeman – Babiš“, to teprve uvidíme. Já bych si tím až tak úplně jistý nebyl. Oba muži byli zvoleni ve svobodných a tajných volbách. I proto v jejich zvolení ohrožení české demokracie nevidím. Ovšem zkusme se na ono hypotetické vládnutí podívat obecněji jako na vládnutí „absolutního a jednoznačného vítěze parlamentních voleb a opakovaně zvoleného prezidenta v přímé volbě“. Snad by nám tato míra zobecnění mohla pomoci v hodnocení toho, co se v naší zemi za poslední léta stalo. Co tím chci říci? Je-li nějak naše demokracie nějak ohrožena, pak snad jedině tím, že hlavní – a kdysi rozhodující – politické strany nefungují, což ve svém důsledku fakticky umožnilo nástup „babišismu“ a v důsledku i znovuzvolení Miloše Zemana.

Obstojí podle vás Babišova vláda a česká politická reprezentace v odporu k přerozdělování imigrantů a Dublinu IV?

Základní podmínkou toho, aby byla česká politická reprezentace v odporu proti automatickému mechanismu přerozdělování běženců úspěšná, spatřuji v opření se o informované veřejné mínění. A tady se moc obávám, že jakkoliv jsou naši občané většinově proti takovému nařizováni z Bruselu, tuší pouze zlomek té hrůzy, o čem to ve skutečnosti bude. Politické strany, které to takto silně cítí, by měly v zájmu naší země spolupracovat, vše českým občanům vysvětlit a pak, s jejich mandátem, nepodlehnout. To je základní předpoklad i podmínka možného úspěchu. Ale ani pak nebude vyhráno. A i toho bychom si měli být vědomi a na takovou alternativu být politicky i společensky připraveni. 

pro Parlamentní listy

Ivo Strejček

9. 2. 2018

 

 

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus