Andrej Babiš již není ve vládě, jeho hnutí ANO však zřejmě vládní krizí příliš neutrpělo. Co si o tom myslíte?

Mě Andrej Babiš ani jeho preference nijak nezajímají. Co ale na tom všem snad zajímavé může být, je to, jak nízko je dnes laťka shovívavosti a trpělivosti voličů, co všechno jsou Babišovi schopni odpustit. Provalí se, že Babiš – místopředseda vlády - prostřednictvím odposlechů, podivně získaným přístupům k policejním spisům a skrze svá média zřejmě konspiruje proti jiným členům vlády nebo svým odpůrcům. Před pár lety by takový člověk skončil okamžitě ve vazbě a jeho politická formace by šla ke dnu. Ištván s Bradáčovou by se aktivisticky překonávali a byli mediálními hvězdami. Ale dnes ne. Proč?

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z Pařížské klimatické dohody uzavřené 2015, je rozhodnutím zdravého rozumu. Obsáhlé vysvětlení důvodů, proč se tak americký prezident rozhodnul, správnost jeho kroku potvrdilo.

Donald Trump dodržel jeden ze svých nejpodstatnějších předvolebních slibů, které svým voličům dal. Odchod z Pařížské dohody je smetením ze stolu jednoho z fetišů předcházejícího prezidenta Obamy. Reakce americké levice, metropolitních intelektuálů, východo a západo pobřežních liberálů, amerického a evropského „zeleného“ byznysu a, bohužel, i části amerických republikánů jsou hysterické, ale ne osamocené. Rezonují s posměšnými, uštěpačnými, uraženými a nafoukanými názory především evropských „spojenců“.

 Do české politické debaty jen s obtížemi a povrchně probublávají témata související s rolí a postavením České republiky v Evropské unii. Je to škoda. Václav Klaus po léta důsledně vysvětluje, že Evropská unie – bohužel - pro nás již žádným zahraničím není. Autoři IVK tvrdíme, že události odehrávající se na „evropské“ úrovni nás přímo a zásadně ovlivňují natolik, že by debata o mnohostranné krizi EU a našich pozicích v tak vážně kontaminovaném uskupení měla být jedním z podstatných - nejen volebních - témat. To vše ale platí pouze za jednoho předpokladu: půjde o seriózně míněnou debatu, ne o laciné výkřiky a prázdné fráze.

 Bohumil Doležal ve svém textu „Selhání českých europoslanců“ (Neviditelný pes, 22. 5. 2017) zlomil pomyslnou hůl nad těmi z českých europoslanců, kteří byli proti tomu, aby Evropský parlament projednával bod „Prohlášení evropské komise – riziko politického zneužití médií v České republice“. Cítím nutnost k tomu něco dodat, neboť atmosféru i názory Evropského parlamentu detailně znám. Jsem jedním z bývalých českých europoslanců, který v této instituci celých deset let (2004 – 2014) působil, a procesy, motivace i cíle některých dnešních „evropských“ aktérů dobře znám.

Za katastrofální chování Sobotkovy vlády a především premiéra Sobotky samotného považuji jeho nedostatečnou obhajobu českých zájmů v Bruselu, na dílčích zasedáních Evropských rad a při jednání V4. Vzpomene si někdo, že by si mohl Bohuslava Sobotku spojit s obhajobou nějakého zásadního, silného – v Bruselu nekonformního postoje? Já ne. Sobotkova mizivá znalost angličtiny je sice významnou bariérou, která omezuje či dokonce znemožňuje vedení neformálních politických rozhovorů s ostatními státníky, ale v tom to není. Premiér Sobotka věrně a důsledně plnil program „evropské socialistické internacionály“, ambice obhajovat české zájmy, jít proti Bruselu nebo Berlínu, nikdy nejevil. V evropských záležitostech byl ve vleku nekriticky proevropské agendy byrokrata pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, se kterým vždy zastával myšlenku příslušnosti ČR k „tvrdém jádru unie“.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus