Blíží se francouzské prezidentské volby, které – ať už dopadnou jakkoliv – budou zřejmě jak pro Francii, tak i pro Evropskou unii významným milníkem. S tímto vědomím k této události v Institutu Václava Klause přistupujeme a proto jsme se v březnovém vydání Newsletteru rozhodli položit otázku k tématu francouzských voleb lidem, kteří k tomu mají co říci. Ostatně, počínali jsme si obdobně i v případech tehdy se blížících zlomových okamžiků před hlasováním ve Velké Británii o odchodu z EU nebo před prezidentskými volbami v USA. A stejně jako v případě brexitu a amerických prezidentských voleb nás názory dotázaných záměrně zajímají ještě předtím, než k volbám ve Francii dojde a všichni budou znát jejich výsledky.

Přežily svoji další politickou smrt. Tak proevropské politické elity reagují na výsledky nizozemských voleb. Francouzský prezident, jehož (ne)podpora ve Francii překonává historické minimum, vzkázal, že „jde o jasné vítězství proti extremismu“, občany nevolený Juncker se přidal slovy „volba pro Evropu, volba proti extremismu“, premiér rozpolcené Itálie Gentiloni prohlásil, že „Nexit se nekoná a protievropská pravice v Nizozemí prohrála“ a německé kancléřství oznámilo, že kancléřka Merkelová již vítězi nizozemských voleb v noci telefonovala a „těší se na spolupráci při budování Evropy“.

Evropský parlament s chutí vyhověl žádosti francouzské prokuratury a zbavil poslankyni Marine Le Penovou imunity na základě obvinění, že na svých sítích zveřejnila „brutální realitu“, s jakou si počínají členové Islámského státu.

Řídící hlasování v bruselském jednacím sále oznámil, že „pro hlasovala optická většina přítomných“. Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že předsedající nesčítal hlasy, přehlédnul sál a podle odhadnutého počtu zvednutých rukou rozhodnul.

Rozhovor pro Parlamentní listy (22-02-2017)

Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země?

Řekl bych, že se příliš upínáme k prezidentské volbě v lednu příštího roku, a nedoceňujeme fakt, že před tímto datem u nás proběhnou parlamentní volby. Jejich výsledky a politické uspořádání, ve které vyústí, budou pro budoucnost této země významnější, než výsledek prezidentské volby o pár měsíců později. Parlamentní volby budou tím hlavním milníkem a už to, že na ně zapomínáme, je důkazem faktu, že v nich s ničím převratným nepočítáme. Že se podvědomě smiřujeme s jejich výsledkem, že nečekáme žádný zvrat či návrat k normálnosti.

Je rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Americký viceprezident Mike Pence, který je ve své funkci poprvé oficiálně v Evropě, měl již možnost být konfrontován se současným „unijním“ pohledem „na věc“. Při večeři v Bruselu jej belgický ministerský předseda Charles Michel varoval, aby „Trumpova administrativa nepodporovala jakoukoliv fragmentaci či dokonce rozpad Evropské unie“. Belgičan tak opakoval pozice evropských institucí reprezentovaných Donaldem Tuskem, jenž před nedávnem po setkání unijních špiček na Maltě prohlásil, že „EU čelí třem největším nebezpečím ve své historii: asertivní Číně, agresivnímu Rusku a znepokojivým signálům Trumpovy administrativy, které podporují euroskeptické nálady“.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus