Již celé měsíce je vážným domácím politickým tématem volba prezidenta republiky.

Funkční období českého prezidenta trvá 5 let a vyprší v březnu 2008. Je zcela přirozené, že se veřejnost o tuto volbu zajímá, protože prezident Klaus se po celé své funkční období těší nebývalé podpory občanů země.

Myslím, že vůbec není od věci si nejprve připomenout, jak to všechno téměř před pěti lety bylo.

Václav Klaus na podzimním kongresu ODS ve Františkových lázních rezignoval na funkci předsedy ODS. Jeho odchod byl vynucen tlakem na převzetí osobní odpovědnosti za výsledky parlamentních voleb (červen 2002). Volby tehdy vyhrála ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly s neuvěřitelně jednoduchou (a jak se brzy ukázalo nepravdivou) větou: „zdroje jsou“.

Chci svobodnou volbu, ve které bude mít každý volitel právo nezávisle vyjádřit svoji vůli. Tlak na veřejnou volbu je výrazem Paroubkovy a Rathovy hysterické hrůzy z toho, že by někteří poslanci a senátoři mohli volit jinak než podle stranické diktatury. Souboj o formu prezidentské volby je soubojem dvou zásadně odlišných světů: spojenců svobody názoru s říší strachu, nejistoty a špiclování. Jsem si jist, že i mnozí sociální demokraté si návrat metod StB nepřejí.

Je to sporná otázka a liší se město od města. Odpověď musí být na rozhodnutí občanů a jejich zastupitelů. Vhodně vyřešené parkování uvnitř měst podporuje obchodní a turistický život, centra se nevylidňují, podnikatelský a společenský duch města je stále živý. Parkování na okrajích měst je vlídné pro obyvatele, ale přináší s sebou vznik uniformních satelitních obchodních center. Život uvnitř měst se obvykle postupně zastavuje.

Někdy před Vánocemi si Česká televize nechala zpracovat průzkum veřejného mínění ve kterém vyšlo najevo, že se více než 70% obyvatel České republiky obává nadcházejícího roku 2008.

Na tom, myslím, není nic divného ani překvapujícího. Vláda v Poslanecké sněmovně prosadila obsáhlý balík reforem a poslanci schválili úsporný rozpočet na následující rok. Od valné většiny médií jsme všichni slyšeli pouze to, že nás čeká zdražení všeho možného.

Je to úplně stejné, jako když se chystáme na složitější lékařský zákrok. Lidé z našeho okolí  straší, přehánějí a tvrdí, že to moc bolí. Je přirozené, že budoucnost vidíme chmurně.

Euro je umělý politický projekt vytvořený na prostoru hospodářsky, sociálně, kulturně a jazykově velmi rozdílném. To, co v provádění hospodářské politiky vyhovuje "severnímu" křídlu eurozóny (Německo), nevyhovuje většině "jižního" křídla (Řecko, Itálie, Španělsko, Francie). Evropská centrální banka tak nemůže správně a pro všechny vhodně nastavit hlavní cenový peněžní signál: úrokovou sazbu. Připočteme-li k tomu vytváření dluhů členskými státy eurozóny, získáme odpověď na současné problémy. Eurozóna bude za cenu gigantických finančních nákladů v současné velikosti asi ještě nějaký čas přežívat. Čím déle bude její agónie prodlužována, tím obtížnější bude její transformace do jiného (menšího) výkonnějšího tvaru. "Nové euro" bude rotovat kolem silného jádra: Německa.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus