Bylo mi tehdy šest let. Trávil jsem prázdniny u babičky v malé vesnici. Byl, pokud si vzpomínám, pošmourný den. Babička seděla na malém schodku, který odděloval prostou předsíň od kuchyně s obyčejnými plechovými kamny a plakala.

Na spižírně, která stála u rohu před vstupem do komory, stálo malé tranzistorové rádio Dolly. Babička poslouchala přímý přenos z Prahy.
Zcela jasně si vzpomínám na emotivní výraz hlasu hlasatele, který informoval, že Československý rozhlas nemůže vysílat, protože před budovou stojí sovětské tanky a míří do oken. Slyšel jsem cosi, co vzdáleně připomínalo střelbu.

1. července uplynuly 2 roky od okamžiku, kdy byl zaveden tzv. bodový systém. Není třeba jej příliš obšírně vysvětlovat, každý s ním máme své zkušenosti. Dobré i špatné. Po dvou letech jeho života bych se chtěl, praktickým pohledem každodenního řidiče, zamyslet nad jeho klady i zápory.

Vzhledem k tomu, že některé z mých názorů nemusí většina z čtenářů sdílet, chci na jejich obranu připomenout, že za poslední 4 roky mám na naježděno 268 000 km. Nejen v Čechách, ale také v zahraničí, což mi, myslím, dovoluje i jednoduchá porovnávání.

Spravedlivě musím přiznat, že jsem od počátku tohoto systému byl jeho odpůrcem (důkazem jsou některé texty, dohledatelné na mé stránce www.istrejcek.cz).

Nevím, jak odpovědět na tuto otázku, protože nezodpovídám za chování ostatních lidí kolem mě. Jistě, vše je na světě obývaném lidmi zneužitelné. Domnívám se a věřím, že lékaři jsou si plně vědomi své přísahy a smyslu svého poslání. Vědí, že jejich práce je léčit. Jsem si jist, že se snaží pracovat poctivě. Ano, všichni jsme jenom lidé se svými chybami, ale proč by právě lékaři chtěli zneužívat svobody volby? Jakou k tomu mají motivaci?

Vcelku poklidnou atmosféru předprázdninových městských a obecních zastupitelstev snad rozvířila debata o zvýšení daně z nemovitosti. Česká vláda, v rámci reformního daňového balíku, dala městům a obcím pravomoc samostatně se rozhodnout o výši této daně.

Zákon umožňuje obcím „nedělat nic“, tedy držet se platné minimální sazby, či ji dle vlastního rozhodnutí zvýšit až pětkrát. Mnohé obce této možnosti využily, jiné váhají.

Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjem každého obecního rozpočtu a přerozdělení výnosu je plně v kompetenci města a obce.
Myslím, že je správné, že jednotlivá města a obce získaly možnost do „svých“ daní mluvit. Zvyšuje se míra jejich samostatnosti a odpovědnosti za svá rozhodnutí. Určováním části daní mohou obce zvýšit daňovou konkurenci, což je vždy správné a zdravé.

Pojišťovací agent má živnost založenou na našem strachu z budoucnosti. Každý typ pojištění je proto trochu fikcí sám o sobě. Pojišťovákům se daří prodat své produkty tím snadněji, čím méně vlastní zodpovědnosti za své činy a životy jsme ochotni převzít. Proti nekalým praktikám se neubráníme, pokud mi sami nebudeme mít odvahu spoléhat se na svůj zdravý úsudek a životní zkušenost co nejvíc. A protože každá budoucnost je nejistá, rozličných pojišťovacích praktik ubývat asi nebude.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus