Několik postřehů k parlamentním volbám 2017 v České republice

Fenomény

Oslabování tradičních stran

Hlavním fenoménem letošních voleb je viditelné oslabování hlavních (tradičních) politických stran. U sociálních demokratů (zcela destruovaných šíleným vládnutím Sobotky a spol.) a komunistů jde o zjevný kolaps, ODS si významně také nepolepšila. Výsledek ODS není úspěch. Vezmeme-li v úvahu fakt, že se nabízela velká témata. Ta ODS ignorovala nebo se jim vyhýbala (krize EU, vyhrocení sporu o „tvrdé jádro“, jednoznačné odmítnutí eura, stát se hlasem „protimigrantských“ obav obrana tradičních hodnot a rodiny atd.). Tradiční střet ČSSD a ODS, který charakterizoval celých 28 let české politiky skončil a byla nahrazen střety jiných subjektů. 

Fragmentace politiky (a Sněmovny PČR)

Strany, které společně nebo střídavě vládnou v Německu už od války, zaznamenaly nejhorší výsledky od konce 40. let. Zároveň se do německého parlamentu poprvé v historii dostala skutečně opoziční nelevicová strana. To vypovídá mnohé o německé společnosti, podstatným způsobem mění německou politickou mapu a také patrně zásadně zkomplikuje jednání kolem sestavování nové německé vlády. Nás ale zajímá něco jiného. Jaké poučení z těchto voleb si můžeme vzít my? Co tyto výsledky znamenají či mohou znamenat do budoucna pro nás, pro evropskou integraci a pro mezinárodní situaci vůbec? Na co se máme připravit? Čeho se máme obávat či naopak co a jak bychom popřípadě mohli využít pro sebe?

Bylo rozhodnutí o rozdělení ČSFR na dva samostatné státy svévolným chováním vítězů parlamentních voleb v roce 1992, jak dnes říká Petr Pithart, nebo bylo vyvrcholením dlouhodobých emancipačních tendencí slovenského národa, které lidé jako Petr Pithart či Václav Havel podceňovali a neviděli jejich osudový charakter?

Zatímco ODS v čele s Václavem Klausem šla v červnu 1992 do voleb s programem zásadní ekonomické a společenské transformace, HZDS s Vladimírem Mečiarem slibovala Slovákům prosadit nové státoprávní uspořádání. Obě strany ve svých částech federace drtivě zvítězily. Korektnost a férovost postupu povolebních vyjednavačů Klause a Mečiara tak nebyly svévolným jednáním volebních vítězů, ale byly výrazem hlubokého respektu k tomu, co si většina „jejich“ občanů přála a svým hlasem ve volbách prokázala. 

 V dnešní poště přišel na adresu pana prezidenta následující dotaz, který se, dílčím způsobem, dotýká výsledků německých voleb. Jak dotaz, tak odpověď nabízíme v nezkrácené formě:

Dobrý den,

rád bych se pana prezidenta Klause zeptal, jaký vztah má AfD k tzv. Benešovým dekretům. Zaujal mě status pana europoslance Zahradila, který umístil na sociální síti:

„Všem, kdo jásají nad výsledkem AfD: přečtěte si, prosím, co říkají o Benešových dekretech, restitucích sudetoněmeckého majetku či kompenzacích za něj. To už si nedovolí ani ten Posselt.“

Předem děkuji za reakci a jsem s pozdravem

Jan Koucký

 

Dobrý den pane Koucký,

Jednání o odchodu Británie z EU jsou zablokovaná. Nejnovější vystoupení britské ministerské předsedkyně Theresy Mayové v italské Florencii proto bylo očekáváno s jistým napětím, ačkoliv hlavní vyjednavač brexitu za EU Michel Barnier se akce demonstrativně nezúčastnil. Obratně tak předvedl, kdo tahá za delší konec vyjednávacího provazu. A protože florentský projev Mayové byl beznadějný, mohl jej Barnier na dálku označit jako „konstruktivní projev vyjadřující ochotu ministerské předsedkyně posunout rozhovory kupředu“.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus