Stanovisko

 V dnešní poště přišel na adresu pana prezidenta následující dotaz, který se, dílčím způsobem, dotýká výsledků německých voleb. Jak dotaz, tak odpověď nabízíme v nezkrácené formě:

Dobrý den,

rád bych se pana prezidenta Klause zeptal, jaký vztah má AfD k tzv. Benešovým dekretům. Zaujal mě status pana europoslance Zahradila, který umístil na sociální síti:

„Všem, kdo jásají nad výsledkem AfD: přečtěte si, prosím, co říkají o Benešových dekretech, restitucích sudetoněmeckého majetku či kompenzacích za něj. To už si nedovolí ani ten Posselt.“

Předem děkuji za reakci a jsem s pozdravem

Jan Koucký

 

Dobrý den pane Koucký,

„Příšerné ukázky nenávisti na universitě ve Virgínii a v Charlottesville ... ukázaly, že pomníky Konfederace se staly symboly bílé nadvlády a neo-nacismu“, prohlásil Greg Fenves, ředitel Texaské university v Austinu a vydal pokyn k odstranění čtyř soch významných postav Konfederace z Americké občanské války. Připojil se tak k vlně podobných rozhodnutí ve městech od Baltimoru k New Orleans.

Agentura Reuters ovšem mezitím přinesla výsledky bleskového průzkumu veřejného mínění, ve kterém 54% dotázaných tvrdí, že „památníky Konfederace by na veřejných místech měly zůstat“, (27% respondentů souhlasí s jejich odstraněním). Průzkum také odhaluje hlubokou puklinu mezi „bílými“ voliči Republikánů podporujících setrvání pomníků na svých místech a „minoritami“ a voliči Demokratů, kteří požadují odstranění všech symbolů „otrokářské Konfederace“.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z Pařížské klimatické dohody uzavřené 2015, je rozhodnutím zdravého rozumu. Obsáhlé vysvětlení důvodů, proč se tak americký prezident rozhodnul, správnost jeho kroku potvrdilo.

Donald Trump dodržel jeden ze svých nejpodstatnějších předvolebních slibů, které svým voličům dal. Odchod z Pařížské dohody je smetením ze stolu jednoho z fetišů předcházejícího prezidenta Obamy. Reakce americké levice, metropolitních intelektuálů, východo a západo pobřežních liberálů, amerického a evropského „zeleného“ byznysu a, bohužel, i části amerických republikánů jsou hysterické, ale ne osamocené. Rezonují s posměšnými, uštěpačnými, uraženými a nafoukanými názory především evropských „spojenců“.

 Do české politické debaty jen s obtížemi a povrchně probublávají témata související s rolí a postavením České republiky v Evropské unii. Je to škoda. Václav Klaus po léta důsledně vysvětluje, že Evropská unie – bohužel - pro nás již žádným zahraničím není. Autoři IVK tvrdíme, že události odehrávající se na „evropské“ úrovni nás přímo a zásadně ovlivňují natolik, že by debata o mnohostranné krizi EU a našich pozicích v tak vážně kontaminovaném uskupení měla být jedním z podstatných - nejen volebních - témat. To vše ale platí pouze za jednoho předpokladu: půjde o seriózně míněnou debatu, ne o laciné výkřiky a prázdné fráze.

První zahraniční cesta francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vedla do Berlína. Přijetí kancléřkou Merkelovou bylo „vřelé“, neboť Berlínu se líbí Macronův vyhroceně proevropský slib, že jeho politikou bude „výkonnější Evropa, demokratičtější Evropa a Evropa více politická“. Na závěr berlínské schůzky se Merkelová a Macron shodli, že „vdechnou novou dynamiku do vzájemných vztahů ... a že společně připraví novou cestovní mapu pro zásadní reformy EU i za cenu otevření smluv“.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus