Rozhovory

Co říkáte tomu, že se objevují návrhy na opakování referenda ve Velké Británii? Jako reakce vznikla humorná petice požadující opakování fotbalového zápasu mezi Anglií a Islandem...

A kdo by takové referendum do Británie znovu vnesl jako vážně míněné téma? Cameronova poražená, zjevně slabší, proevropská část konzervativců? Vnitřně rozvrácení labouristé, jejichž voliči zřejmě tvořili významnou část těch, co volili odchod? Nebo snad Francouzi či dokonce Němci?

Ne, většina Britů správně ví, že brexit číslo jedna – tedy odchod z EU i brexit číslo 2 – tedy vyřazení z mistrovství Evropy ve fotbale jsou výsledky nezvratné. To ale neznamená, že se s tím někteří další smířili. Proto ty reakce.

V souvislosti s migrační krizí se přetřásá pojem ,,vlastenectví“. Narostl podle vás mezi českými lidmi za poslední rok pocit vlastenectví?


Vlastenectví chápu jako hluboký emotivní vztah ke své zemi, k dědictví našich předků, k povinnosti toto dědictví bránit a k jeho obraně vychovat i své děti. V tomto slova smyslu se obávám, že za poslední rok – přestože se nám ten náš starý svět tak rychle hroutí před očima - se ve stylu uvažování českých lidí nic podstatného nezměnilo.

ODS „slaví“ let 25 od svého vzniku. Má co slavit?

Ano, ODS má co slavit, ale ODS neslaví nic. Těch pár nahodilých akcí, které se nazývají „dny otevřených dveří“, nepokládám za důstojné připomenutí 25 let existence této strany. To, že současné vedení nemá odvahu si v nejširším možném formátu a spolu se svými členy připomenout všechna ta léta, ve kterých ODS byla hlavní politickou silou obhajující fundamentální transformaci naší společnosti, si nemohu vysvětlit jinak, než že to takhle necítí, že se chce od minulosti odstřihnout, že si myslí, že bez historie se dá žít, protože ona historie byla veskrze špatná, prohnilá a zkorumpovaná. Nic z toho není pravda. Je to pouze ostudné a trapné!

Objevují se názory, že přijímaní imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality...

Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu ´89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu ´89 dostali, o nás samých?

Myslím, že nám řekla, jak jsme zpohodlněli. Jak jsme zase spokojeni s průměrem. Jak jsme lenivě rezignovali na péči o veřejný prostor. Zase už věříme, že se o nás nejlépe postará stát se svými úředníky a bez dotace se už nedá ani rána. To vše v době, kdy je svět kolem nás v civilizačním pohybu, je nebezpečný, a tím nás staví před zaujetí takových postojů, na které připraveni nejsme. Ukrajina, Sýrie, běženecká katastrofa, islamistický terorismus jsou strašné jevy současnosti. To nejhorší, s čím nás ale konfrontují, je katastrofálně zoufalá úroveň současných politiků.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus