Článek

Nemyslím si, že by výsledky britských parlamentních voleb, které se budou konat na začátku letošního května, mohly vyústit v proces vedoucí k vystoupení Velké Británie z EU. Jednak proto, že tomu zřejmě nenahraje parlamentní aritmetika, jednak proto, že na britské politické scéně není nikdo, kdo by si takový vývoj skutečně přál.

Předák britských labouristů Ed Miliband považuje případné referendum o vystoupení Británie z EU za „krok k létům chaosu“. Předseda liberálních demokratů (a současného koaličního partnera britských konzervativců ve vládě) Nick Clegg už prohlásil, že „kdo si v Británii přeje referendum o vystoupení země z EU, ten ať jeho stranu nevolí“. Nigel Farage sice takové referendum chce, ale trvá na termínu jeho konání již na konci letošního roku (což je v Británii legislativně obtížně proveditelné).

Pan Martin Zvěřina v článku „Vysoké pokrytectví“ (LN, 1.4. 2015), s podtitulem „akademické tituly jsou erby dnešního Česka“, předvedl skutečně vysokou míru pokrytectví - vlastního.

Nemá smysl polemizovat se Zvěřinovým neskrývaným záměrem útočit na Václava Klause prostřednictvím zlehčování prezidentova oponentského posudku habilitační práce Petra Žantovského na Panevropské univerzitě v Bratislavě. Soudný člověk si je schopen plný text onoho posudku najít na osobních stránkách Václava Klause a je, myslím, v možnostech takového zájemce udělat si vlastní úsudek.

Vládní finanční ústava - technikálie, nebo systémová změna v rozpočtové politice?

 Zákon o státním rozpočtu, každoročně navrhovaný vládou demokratické země a veřejně projednávaný v parlamentu, považuji za základní zákon, kterým se poslanci v daném roce mají zabývat.

Je esencí demokratické politiky vést nad obsahem tohoto zákona vážnou a zodpovědnou debatu. Zákon, který rozhoduje o tom, jak budou napříště rozděleny příjmy z daní občanů, jak bude s těmito výnosy nakládáno, jak rozmařile či úsporně hodlá vláda hospodařit a tím spoluurčovat budoucnost země, musí být předmětem i výslednicí demokratické debaty.

Vyvolají řecké volby v Evropě dominový efekt? 

 Myslím, že řečtí voliči v lednových volbách podpořili tamní radikální levicové uskupení Syriza nejméně ze dvou důvodů: (1) z touhy po změně plynoucí z přesycení dvěma hlavními politickými stranami (socialistickým Pasokem a lidoveckou Novou demokracií), jež nesmyslně zavlekly Řecko do eurozóny, (2) zřejmě z odporu proti opatřením, které na Řecko uvalila eurozóna s cílem euro v Řecku zachránit.

Za příčinu řeckých problémů, frustrace i utrpení, jež vyústily v radikalizaci tamních voličů, však nemohou být považovány úsporné programy importované tzv. Trojkou (EK, ECB a MMF). Dominantní příčinou je fakt, že se Řecko vzdalo vlastní měny a nechalo se připoutat k euru, aniž by reálně splňovalo základní ekonomická kritéria podmiňující takové rozhodnutí.

Bylo by málo považovat Alexise Tsiprase, vítěze řeckých voleb, za tribuna levice, který pomohl odventilovat části řeckých voličů zlobu a nenávist vůči dvěma tradičním politickým stranám: socialistickému Pasoku a lidovecké Nové demokracii.

Obě strany se v minulých čtyřiceti letech průběžně střídaly u moci a byli to politikové těchto dvou uskupení, kteří Řecko zbavili tamní měny drachmy a vyměnili ji za jednotnou evropskou měnu euro.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus