Článek

Pět let od první pomoci Řecku: jaká je bilance?

Páté výročí od první finanční pomoci Řecku nabízí k hodnocení hned několik problémových rovin.

Jistě je neobyčejně užitečné, aby celková finanční pomoc Řecku byla pečlivě a přesně vyčíslena. Důležitá je kritická analýza výsledků, kterých bylo prostřednictvím ohromných fiskálních transferů dosaženo. Zásadní je ovšem objektivní popis cesty, po které Řecko – a je třeba zdůraznit že nejen Řecko – došlo do stavu, jenž si vynutil záchranné finanční operace. Považuji za nezbytné, a snad i jedině správné, pokusit se nahlédnout oněch minulých pět let v širších časových i institucionálních souvislostech, neboť „řecký problém“ nevidím jako příčinu dějů ale jako důsledek chyb, selhání a zřetelně mylných politických rozhodnutí let předcházejících.

15 let od opoziční smlouvy a tolerančního patentu

 Málokterá politická událost za těch uplynulých 25 let svobodné české společnosti vyvolala tolik protichůdných, bojovných či dokonce nenávistných reakcí, jako vznik tzv. opoziční smlouvy později doplněné o tzv. toleranční patent.

 Lidská paměť je krátká a proto je vhodné připomenout si dobu, ve které tento dokument vzniknul, okolnosti, které si jeho vznik vynutily i důsledky a náklady, které opoziční smlouva znamenala pro její bezprostřední aktéry i českou politickou scénu.

Na cestě k předčasným parlamentním volbám 1998

Pochopit podstatu politického uspořádání, které bylo po předčasných parlamentních volbách do dolní komory českého parlamentu v červnu 1998 vymezeno tzv. opoziční smlouvou, je možné pouze připomenutím si procesů a dějů, které tomu všemu předcházely.

Nemyslím si, že by výsledky britských parlamentních voleb, které se budou konat na začátku letošního května, mohly vyústit v proces vedoucí k vystoupení Velké Británie z EU. Jednak proto, že tomu zřejmě nenahraje parlamentní aritmetika, jednak proto, že na britské politické scéně není nikdo, kdo by si takový vývoj skutečně přál.

Předák britských labouristů Ed Miliband považuje případné referendum o vystoupení Británie z EU za „krok k létům chaosu“. Předseda liberálních demokratů (a současného koaličního partnera britských konzervativců ve vládě) Nick Clegg už prohlásil, že „kdo si v Británii přeje referendum o vystoupení země z EU, ten ať jeho stranu nevolí“. Nigel Farage sice takové referendum chce, ale trvá na termínu jeho konání již na konci letošního roku (což je v Británii legislativně obtížně proveditelné).

Pan Martin Zvěřina v článku „Vysoké pokrytectví“ (LN, 1.4. 2015), s podtitulem „akademické tituly jsou erby dnešního Česka“, předvedl skutečně vysokou míru pokrytectví - vlastního.

Nemá smysl polemizovat se Zvěřinovým neskrývaným záměrem útočit na Václava Klause prostřednictvím zlehčování prezidentova oponentského posudku habilitační práce Petra Žantovského na Panevropské univerzitě v Bratislavě. Soudný člověk si je schopen plný text onoho posudku najít na osobních stránkách Václava Klause a je, myslím, v možnostech takového zájemce udělat si vlastní úsudek.

Vládní finanční ústava - technikálie, nebo systémová změna v rozpočtové politice?

 Zákon o státním rozpočtu, každoročně navrhovaný vládou demokratické země a veřejně projednávaný v parlamentu, považuji za základní zákon, kterým se poslanci v daném roce mají zabývat.

Je esencí demokratické politiky vést nad obsahem tohoto zákona vážnou a zodpovědnou debatu. Zákon, který rozhoduje o tom, jak budou napříště rozděleny příjmy z daní občanů, jak bude s těmito výnosy nakládáno, jak rozmařile či úsporně hodlá vláda hospodařit a tím spoluurčovat budoucnost země, musí být předmětem i výslednicí demokratické debaty.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus