Článek

Snad, ale musí pro to něco udělat, ne se k tomuto výsledku „stydlivě promlčet“. Musí se zbavit strachu uchopit velká společenská témata a proto si musí zvolit jiné vedení! Ne „hodné kluky, kteří pošlou mamince sms, ať se dívá, že budou večer v televizi“. Musí odmítnou elitářství a vrátit se k občanské straně, ve které má hlas členů - bez rozdílu vzdělání - stejnou hodnotu. Musí se vnitřně disciplinovat a obnovit drobnou tvrdou práci. Musí se vrátit mezi lidi. Živě, ne jen skrze facebook a twitter.

Zatím z toho mnoho nenabízí. I proto si o oněch dvaceti procentech může nechat jenom zdát, bohužel.

psáno pro Reflex (5.5. 2016)

Norbert Hofer, kandidát rakouských Svobodných v prezidentských volbách, zveřejnil na konci minulého týdne racionální politický program „Hlas rozumu“. Hlavní rakouské informační kanály okamžitě varovaly občany, aby nevolili kandidáta „krajní pravice“.

O víkendu schválila nadějná německá politická strana Alternativa pro Německo svůj volební manifest. Německá média tento text označila za důkaz „krajně pravicového populismu“ této strany, navzdory tomu, že všechny programové teze zrcadlí nálady obyčejných lidí.

Ministr Dienstbier na vteřinu procitnul do reality a ulekl se, že v české společnosti existují lidé s pokušením ničit cizí majetek svými sprejerskými výplody. Typicky po dienstbierovsku však věnuje pozornost produkci pouze některých z oněch tvůrců – těch, kteří, zdá se, vyjadřují záporný vztah k migrantům. To, že jsou fasády domů slušných občanů předmětem sprejerských útoků a úchylných ohavností již celá léta, Dienstbiera naopak nikdy nevzrušovalo.

O co méně jej zajímá obrana občanských práv a soukromého majetku běžných daňových poplatníků, o to více ho rozpaluje údajná česká nenávist k cizincům a imigrantům.

Obsah dokumentů ukradených právnické firmě Mossack Fonseca se sídlem v Panamě (proto Panama Papers), je popisován jako „největší odhalení v žurnalistické historii, které rozkrývá tajné offshorové operace firem, současných i bývalých politiků“.[1] To je názor těch, kteří s celou kauzou Panama Papers přišli a kteří ji administrují.  Takové prohlášení je třeba považovat za vážné. I proto je nezbytné vyjasnit některé z dosud známých skutečností souvisejících s touto událostí a zasadit je do širšího kontextu.

V rámci častých výjezdů po České republice byl tentokrát pan prezident Václav Klaus pozván k návštěvě obcí Ležáky a Prosetín na Chrudimsku a města Chotěboře. Akce se konala 31. března 2016.

Ležáky, se svojí tragickou minulostí z června roku 1942, navštěvuje Václav Klaus pravidelně, ať působil v jakékoli z politických funkcí. Mnoho z jeho pevných politických, ale především lidských a občanských postojů byly a jsou utvářeny odpovědností k české historii a jejím milníkům, ke kterým hrůzy Lidic a Ležáků patří.

V prostorách muzea Památníku v Ležákách, kam se vejde asi 100 návštěvníků, přivítal pana prezidenta beznadějně přeplněný sál. Základním tématem besedy, koncipované ve formátu „křesla pro hosta“, nemohlo být nic jiného než současná imigrační vlna, její příčiny, důsledky a co s tím.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus