Článek

Na stránkách newsletteru IVK jsme se průběžně věnovali významným parlamentním a prezidentským volbám v různých zemích. Činíme tak s předstihem u německých podzimních voleb, přestože je téměř jisté, jak dopadnou. Německé parlamentní volby jsou nám prezentovány jako zásadní střet mezi dvěma rozdílnými alternativami: CDU a SPD. Je tomu skutečně tak? Stojí němečtí voliči před skutečnou volbou, nebo půjde jen o potvrzení statu quo? Co mohou tyto volby znamenat pro EU? A co mohou, či nemohou přinést nám?

Šéfové většiny poslaneckých frakcí Evropského parlamentu ve svém společném dopise kritizují současnou polskou vládu za její návrhy reformy polského soudnictví. V textu, adresovaném předsedovi EP Tajanimu a Evropské komisi, tvrdí, že „přežití demokracie a vláda práva v Polsku jsou v sázce“, a tamní reformy „výrazně oslabují nezávislost a nestrannost polského soudnictví ... stejně jako rozdělení moci“. Eurošéfové „důrazně“ žádají Evropskou komisi, aby v „zájmu ochrany základních práv EU začala náležitě jednat“.

Na hamburském summitu G 20 se média věnovala pouze dvěma tématům, která považovala za zajímavá: první, v němž průběžně informovala, s jakou intenzitou probíhají kolize mezi německými policejními pořádkovými silami a desítkami tisíc anarchistů, levičáků či obyčejných pouličních rváčů; ve druhé zkoumala zda, na jak dlouho a s jakým obsahem se setkají americký prezident Trump s ruským protějškem Putinem.

Ke vzájemnému setkání obou státníků došlo, a namísto plánovaných třiceti minut trvalo téměř dvě hodiny. Trump jej označil za „úžasné“ a Putin jej opakovaně charakterizoval jako „přátelské, otevřené, produktivní a úspěšné“.

Začalo vyjednávání parametrů a podmínek odchodu Velké Británie z Evropské unie. Začíná se „rozhovory o rozhovorech“, a tak jediné, co v takové souvislosti má prozatím smysl, je zamyšlení se nad kondicí a myšlenkovou kompaktností obou bloků, které do vyjednávacího procesu vstupují.

Čeští sociální demokraté, lidovci a TOP 09 chtějí patřit do „tvrdého jádra EU“. Nijak se netrápí s pokusem definovat obsah tohoto pojmu a informovat české voliče o ztrátách a rizicích spojených s takovým členstvím. Na podporu svého postoje používají tři základní (a jediné) argumenty: