Článek

Strany, které společně nebo střídavě vládnou v Německu už od války, zaznamenaly nejhorší výsledky od konce 40. let. Zároveň se do německého parlamentu poprvé v historii dostala skutečně opoziční nelevicová strana. To vypovídá mnohé o německé společnosti, podstatným způsobem mění německou politickou mapu a také patrně zásadně zkomplikuje jednání kolem sestavování nové německé vlády. Nás ale zajímá něco jiného. Jaké poučení z těchto voleb si můžeme vzít my? Co tyto výsledky znamenají či mohou znamenat do budoucna pro nás, pro evropskou integraci a pro mezinárodní situaci vůbec? Na co se máme připravit? Čeho se máme obávat či naopak co a jak bychom popřípadě mohli využít pro sebe?

Bylo rozhodnutí o rozdělení ČSFR na dva samostatné státy svévolným chováním vítězů parlamentních voleb v roce 1992, jak dnes říká Petr Pithart, nebo bylo vyvrcholením dlouhodobých emancipačních tendencí slovenského národa, které lidé jako Petr Pithart či Václav Havel podceňovali a neviděli jejich osudový charakter?

Zatímco ODS v čele s Václavem Klausem šla v červnu 1992 do voleb s programem zásadní ekonomické a společenské transformace, HZDS s Vladimírem Mečiarem slibovala Slovákům prosadit nové státoprávní uspořádání. Obě strany ve svých částech federace drtivě zvítězily. Korektnost a férovost postupu povolebních vyjednavačů Klause a Mečiara tak nebyly svévolným jednáním volebních vítězů, ale byly výrazem hlubokého respektu k tomu, co si většina „jejich“ občanů přála a svým hlasem ve volbách prokázala. 

Jednání o odchodu Británie z EU jsou zablokovaná. Nejnovější vystoupení britské ministerské předsedkyně Theresy Mayové v italské Florencii proto bylo očekáváno s jistým napětím, ačkoliv hlavní vyjednavač brexitu za EU Michel Barnier se akce demonstrativně nezúčastnil. Obratně tak předvedl, kdo tahá za delší konec vyjednávacího provazu. A protože florentský projev Mayové byl beznadějný, mohl jej Barnier na dálku označit jako „konstruktivní projev vyjadřující ochotu ministerské předsedkyně posunout rozhovory kupředu“.

13. září 2017 vystoupil v Evropském parlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s evropskou Zprávou o stavu Unie. Vystoupil s novým návrhem tzv. „šestého scénáře“, jak by měla Evropská unie vypadat v blízké budoucnosti.

Není nutné procházet Junckerův projev krok za krokem, bod za bodem. To nejzásadnější shrnul až v samotném závěru: „Mým přáním je, že se 30. března 2019 Evropané probudí do Unie, kde všichni hájíme naše hodnoty. Kde všechny členské státy vážně respektují vládu práva, kde bytí členem eurozóny, bankovní unie a Schengenského prostoru se pro všechny členské státy EU již do té doby stalo normou … kde jediný prezident bude stát současně v čele Evropské komise i Evropské rady poté, kdy byl zvolen v jednotných celoevropských volbách…“

„Po rasistické demonstraci v Charlottesvillu jsme obdrželi velké množství komentářů od našich diváků k promítání filmu ‚Gone with the Wind“ [česky ‚Jih proti Severu‘]. Jako organizace, jejímž posláním má být bavit, vzdělávat a přinášet lidem, kterým sloužíme, poučení, nemůžeme nadále promítat tento film, který je tak necitlivý k velkému segmentu naší místní populace“, prohlásil Brett Batterson, zástupce biografu The Orpheum v Memphisu.

Memphis není prvním americkým biografem, který k tak neuvěřitelnému rozhodnutí přistoupil. Několik amerických divadel již ze své produkce tuto hru stáhlo, protože prý nabízí „idylický a romantický popis otroctví na Jihu“.

Stránky

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus