Nabídku Jihlavských listů pravidelně publikovat své názory jsem dostal někdy v roce 2006. Domluvili jsme se na pravidelném uveřejňování mých textů každých čtrnáct dnů. Od té doby, se železnou pravidelností, jsem pro stránky nejčtenějších jihlavských novin připravil celkem 66 rozmanitých textů.

Když jsem s Jihlavskými listy začínal, přemýšlel jsem nejen nad formou, ale také nad obsahem textů. Měly to být výhradně texty na evropská témata? Měl jsem se pokoušet formulovat své názory na domácí politiku? Váhal jsem, zda vás nebudou zajímat dokonce pouze jen regionální témata.

Rozhodnul jsem se, a z vašich reakcí se ukázalo, že zřejmě správně, zvolit jejich mix. A tak jste mohli číst mé názory na evropská témata, která přímo či nepřímo naše životy ovlivňují.

Snažil jsem se psát srozumitelně a přímočaře například o regulaci cen volání ze zahraničí, regulaci reklamy, pokusech regulovat ceny potravin, o evropské panice kolem globálního oteplování, o problematice jednotné měny euro, o neúspěšném bruselském pokusu určit výši spotřební daně na české pivo, o souboji o zachování tradiční české značky pro některé výrobky (hořické trubičky, české pivo), o obhajobě české jaderné energetiky na evropské úrovni a současně komentovat rakouské postoje, přidal jsem pár postřehů o důsledcích globalizace či odlehčená prázdninová povídání o tom, kam v Belgii stojí za to se podívat.

Evropská témata jsem prokládal názory na centrální českou politiku. A protože ani ta není od evropských či světových témat nijak izolovaná, často se s tématy evropskými protínala. K takovým patřilo několik polemických textů o (ne)účinnosti a smyslu větrných elektráren. Toto téma se ukázalo zejména na Vysočině jako nesmírně zajímavé.

Myslím, že žádný jiný z mých textů nevyvolal takový ohlas souhlasu či odporu. Přicházely mi desítky mailů od těch z vás, kteří jste se báli (a asi i dnes ještě bojíte), aby vám za humny nevyrostly obří větrníky, ale dostával jsem také poštu od těch, kteří jejich existenci obhajují. To bylo a stále je téma, které ostře dělí veřejné mínění.

Snažil jsem se přidat slušnou řádku textů k českému školství. Za těch pět let výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu jsem besedoval se studenty i učiteli ze základních, středních i vysokých škol.

Měl jsem radost z kvalitně vedených i vybavených škol a jsem pyšný na solidní úroveň znalostí, které české školství poskytuje. Čím dál častěji jsem ovšem nabýval dojmu, že až příliš chceme kopírovat zahraniční systémy a že zbytečně podléháme módním vlivům vzdělávacích postupů, které už jinde prokazatelně selhávají. I toto téma vzbuzovalo řadu reakcí a musím říci, že zdrcující většina z vás to cítí velmi podobně.

Jihlavské listy mi vlídně poskytovaly prostor také k obhajobě mých konzervativních názorů: psal jsem o důsledcích eroze rodinných hodnot, obhajoval jsem můj odpor k legalizaci tzv. lehkých drog, zamýšlel se nad hluboce etickou otázku euthanázie nebo formuloval můj názor na to, zda by měly být legalizovány sňatky homosexuálů.

A tak první poděkování patří majitelům a editorům Jihlavských listů. Neobyčejně si vážím možnosti svobodně formulovat mé názory na stránkách jejich novin, kterou mi poskytli.

Ani jednou mi nikdo z nich do žádného z textů nijak nezasáhnul. Ani jednou mi nezkrátili text ani o písmenko a to i v případech, kdy jsem zjevně přesáhnul délkou mého textu vymezený prostor. Vždy to "nějak" udělali. Respektovali mé názory i přesto, kdy s některými (zřejmě) nesouhlasili. Ten liberální duch Jihlavských listů je velmi cenný. Jsem jim za to vše vděčný.

Texty se bez čtenářů nedají psát. Děkuji vám, čtenářům, za trpělivost, s jakou jste mé názory přijímali. Děkuji za vaše názory, podněty a poznámky, které jste mi průběhu těch let posílali. Byly mi zrcadlem, které poctivě a pravdivě odráželo náladu a názory ve společnosti a byly mi posilou k dalšímu psaní.

Chci zdůraznit, že si vážím jakýchkoliv vašich názorů. Pomáhají mi přemýšlet o mých postojích a mnohdy poopravují mé pohledy na věc.

A nakonec "děkuji nápadům". Psát pravidelně, s uzávěrkou na krku, je tak trochu řehole. Víte, že musíte text dodat do pondělní deváté hodiny ráno, ať se děje cokoliv. Někdy bylo nápadů dost, jindy jsem se do poslední chvíle trápil s hledáním nejvhodnějšího tématu tak, aby vás zajímalo. Snad se to dařilo, ale sám vím, že ne vždy to asi bylo dokonalé.

Blíží se volby do Evropského parlamentu a můj mandát končí. Zda ve své práci budu pokračovat, záleží teď na vás, na voličích. Nakonec i to bude částečně pravdivá výpověď o mých názorech, které jsem se snažil upřímně čtenářům Jihlavských listů nabízet.

Ať už červnové volby dopadnou jakkoliv, mohu slíbit (k radosti i lítosti mnohých z vás), že nepřestanu své názory obhajovat a že tedy nepřestanu ani psát.

Takže určitě platí: na shledanou.

Přeji vám vše dobré.

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus