Prohibice

 

Základním důvodem, proč si daňoví poplatníci ze svých příjmů platí stát, je ochrana jejich bezpečí. Část svých výdělků neradi a ne příliš ochotně odevzdávají proto, aby stát uměl jejich majetky ochránit a v případě poškození vynutil průchod práva.

Když v pátek večer vyskočila zpráva o úplném zákazu prodeje a požívání nápojů s podílem vyšším než 20% alkoholu, přiznal stát, že svých povinností v minulosti nedostál a že si se současnou situací neví rady jiným způsobem, než zavedením výjimečného stavu.

V situaci, kdy se zprávy plní dalšími a dalšími obětmi metanolové nákazy, se to zdá být pochopitelné rozhodnutí. Ale je skutečně?

Co dělal stát se svými stovkami a tisíci úředníků nejrůznějších celních správ, hygienických kontrol a inspekcí po celá dlouhá léta předtím? Cožpak si máme nechat namluvit, že nikdo z nich nic nevěděl a neviděl?

Laciný alkohol, který se dá natankovat do plastových lahví za nižší než nízké ceny, má téměř v každém městě svůj zdroj. Ví-li to obyčejní lidé, jak je možné, že to neví policie, městská policie či Česká obchodní inspekce?

Je jasné, že se na takových místech nečepuje dvanáctiletá skotská nejvyšší kvality a dá rozum, že i s plnění daňových povinností a placením náležitých poplatků to bude všelijaké. Ano, právě to jsou ta místa daňových úniků, která by měli mít celníci na zřeteli velmi ostře. Státní rozpočet se potýká s vážnými problémy a daňové úniky spojené s pašováním a výrobou ilegálních lihovin (ale také tabákových výrobků) jej připravují o cenné zdroje.

A co kolky, onen bájný nástroj kdysi zavedený jako univerzální ochrana trhu před padělky? Policie při hledání stop po pančovaném alkoholu přichází se zjištěním, že i kolky jsou padělané a jejich ochranné visačce již není možné ve všech případech věřit.

To je ale potvrzením pravdy o tom, že čím více je regulací, které nás mají „ochránit“, tím důmyslnější je paleta podvodných nápadů, jak se celé povinnosti vyhnout. Regulace pouze zvyšují míru podvodů.

V celé naší debatě o prohibici v Čechách nelze pominout ani fakt, že bude-li toto opatření trvat déle než pouze desítky hodin, přesune alkoholový byznys do „podzemí“, na okraj kriminálního prostředí, kde se s ním bude bojovat ještě obtížněji.

Na druhou stranu je zcela nezbytné propojit problém laciného pančovaného alkoholu s lidským jednáním.

Nemám tím vůbec na mysli zcela zvrácenou, a svým způsobem parazitní, argumentaci českých socialistů, že „lidé chlastají, protože se to už v Čechách nedá vydržet“. Rád bych jim připomenul, že ve válce jistě dobře nebylo a metylalkohol se nepil. A situaci v téhle zemi, i přes ostrost politického boje, nelze s válečným stavem porovnávat.

Mám na mysli fakt, že ten, kdo si kupuje alkohol stáčený do plastových lahví z barelů kdesi v přítmí stánku, sám jistě ví, že si žádnou prvotřídní kvalitu nekupuje. To je jasné a většina spotřebitelů  snad takový alkohol ani nevyhledává.

Stát je povinen vynucovat průchod práva, ale lidé jsou nadáni svým vlastním rozumem a vlastní odpovědností. Vyhlášením  prohibice tak stát (vědomě či nevědomě) na sebe přebírá i odpovědnost za naše chování. 

Pokud bude prohibice v Čechách opatřením krátkodobým, které má dát Policii ČR čas rozplést uzel podvodů s alkoholem, snad to lze pochopit. Pokud by však prohibice měla být opatřením dlouhodobějším či dokonce opatřením, jehož dílčím produktem by byl vznik „vládní agentury monitorující pohyb každé lahve“, šlo by o obtížně přijatelný zásah do vlastnických práv a otevření dalšího prostoru pro rozšiřování moci státu nad svým občanem.

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus