Tady je Zemanovo

 

Způsob, jakým jmenoval prezident Zeman Jiřího Rusnoka premiérem a pověřil jej sestavením vlády, byl shůry Hradu vzkazem poslancům, senátorům a českým médiím: ovládnul jsem prostor, který jste mi - vámi navrženou a vámi schválenou - přímou volbou prezidenta na zlatém podnose nabídli.

Jakýkoliv pláč, hysterie či antizemanovské apriorismy jsou zbytečné. Plody příklonu k přímé demokracii jsou tady.

Do té doby, do kdy v české politice platilo pravidlo, že prezident je volen zástupci obou komor parlamentu (a byl také parlamentu přímo odpovědný), mohlo platit pravidlo „101“. Kdo má ve sněmovně většinu, vládne, i kdyby se to prezidentovi bůhvíjak zajídalo.

To přímá volba, jak je zjevné, zcela změnila. Podpořeno osobností Miloše Zemana i jeho výslovnou radostí jít proti českým médiím za každou cenu, jiná než „Zemanova úřednická“ varianta snad ani nepadala v úvahu.

To, že politické subjekty hrály podle starých pravidel na starém hřišti, aniž by si uvědomily, že Miloš Zeman už není Václav Klaus, vykazovalo jejich chování v průběhu víkendových konzultací s prezidentem na zámku v Lánech. S jakým pobavením asi musel prezident sledovat, jak političtí hráči nepochopili, že on má za sebou sílu 2,7 milionů voličů, z nichž mnohým naplnila divoká voda jejich příbytky a poslední, co je dnes zajímá, je přetahování koalice s opozicí a Hradem o politickou moc.

Stejně groteskně působilo volání Zemanovi pár desítek minut před jmenováním Rusnoka, že koalice má „101“. V aréně přímé volby to už mohlo znít jako volání z dávno překonaného politického záhrobí.

Zemanovo ovládnutí prostoru výkonu parlamentní demokracie bylo o to jednodušší, o co rozvrácenější sám parlament byl. Prostředí, ve kterém nikdo nemluví s nikým, každý podezírá každého a všichni jsou proti všem, nebyl za celá léta (jak vidno ve vlastním zájmu) schopen přijmout racionální změnu volebního zákona, který po dobu své existence plodil vlády slabé a křehké, odkázané na zoufalství přeběhlíků. Nakonec, kdo jiný než sami poslanci to dnes a denně na vlastní kůži zažívají.

Je nespravedlivé útočit dnes na prezidenta Zemana za to, že plně využil svého mandátu a v praxi „zemanovským bičem“ předvádí koridu přímé demokracie. Volení zástupci a s nimi na jedné lodi česká média by měli zpytovat vlastní svědomí dřív, než budou obviňovat prezidenta málem z uchvácení moci.

Zemanovi se podařilo rozhodným tahem obsadit významnou rozlohu politického prostoru hned zpočátku svého mandátu. Dobývat jej zpět, pouze po drobných krůčcích a za cenu politických ztrát, je povinností politických stran na dlouhou dobu dopředu.

Například tím, že i ony budou schopny manévrovat nečekaně a odvážně. Třeba tak, že překvapivě rychle odblokují cesty k předčasným volbám (znovu zdůrazňuji i s rizikem vlastních výrazných ztrát), zkrátí život zemanovským prezidentským vládám a prostřednictvím „volebního razítka“ se pokusí vrátit kontrolovatelnou politiku do rukou voliči kontrolovatelných politiků.

psáno pro Lidové noviny, 27. června 2013

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus