Nelehkou a nezáviděníhodnou realitou již několik měsíců prochází město Světlá nad Sázavou. Ekonomická recese, která dává zabrat již beztak zpomalenému evropskému hospodářství, celou situaci jenom komplikuje.

V případě světelských sklářů však nejde o řešení důsledků ekonomického zpomalení, v tamních sklárnách jde o řešení podnikatelského selhání. Je to docela prosté, majitelé hospodařili a vedli svůj podnik tak mizerně, že zkrachoval. Neměl odbyt na své výrobky, zadlužil se a v konkurenci neobstál. To se sice jednoduše napíše či řekne, podstatně složitěji se důsledky tohoto stavu řeší ve městě Světlá.

Jak lehce se volá po záchranné pomoci od státu, jak jednoduše lze obvinit z nezájmu či nečinnosti vládu. Všichni ti, kteří obviňují současnou vládu za málem zavinění tohoto stavu, by měli mít na mysli především tu skutečnost, že stát ve světelských sklárnách žádný podíl nevlastnil. Neměl tedy žádnou rozhodovací pravomoc. Žádný ze státních zmocněnců nemohl být součástí rozhodování vedení skláren. Sklárny byly a jsou vlastněny soukromými subjekty a ty nesou přímou zodpovědnost za bídný stav firmy.

Obviňovat vládu a stát ze zanedbání povinnosti či lehkovážného přístupu je nemístné! Přesto z tamní situace plyne několik obecných poučení, která bychom měli mít na paměti i v dobách bohatších a úspěšnějších.

Politikové, kteří rozhodují o budoucnosti našeho státu, by měli dbát o zdravé státní finance.

V dobách hospodářského růstu (v letech 2000 – 2007) bylo jejich povinností spořit a schraňovat státní finanční prostředky na doby horší. Nedělo se tak.

V letech tehdejších vlád sociálních demokratů, kdy hospodářství ČR rostlo až nečekaným tempem (navzdory vládních rozhodnutí), rostl také deficit veřejných financí. Zjednodušeně řečeno, vlády všechno utratily a ještě stačily stát zadlužit. Právě v tomto období jsme projedli svoji budoucnost.

První poučení ze Světlé je tedy připomenutí staré dobré pravdy, kterou zná každá rodina. Je rozumné spořit si na horší časy. Až přijdou, máme peníze na to, abychom si vypomohli. Abychom měli po ruce rychlé zdroje, které vypomohou těm, kteří se do složité situace dostali ne vlastní vinou.
V dobách bohatých a úspěšných, kdy lidé necítí potřebu silné sociální záchranné sítě, protože se jim daří dobře, mají jejich vlády povinnost reformovat sociální systém.

Musí najít odvahu odbourat nesmyslné sociální dávky, které nemají s podstatou důstojného života nic do činění, ale takto uspořené finanční zdroje nasměrovat do silného záchranného sociálního systému, který v dobách hubených je skutečnou oporou všem, kteří jej potřebují.
Reforma sociálního systému není populární politikou. Lidé – voliči – ji jistě většinově nevítají. Současné hospodářské zpomalení a s ním spojené starosti o zabezpečení peněz na základní životní potřeby rodin snad připomenou voličům jejich základní právo a povinnost – volit ty, kteří neslibují modré z nebe, ale rozvážně myslí na budoucnost země.

To je druhé poučení ze Světlé.

Ani v dobách krize by se peníze neměly rozdávat. Vždy je lepší pracovat, než být odkázán na sociální dávky. Poučení číslo tři ze Světlé tedy spočívá v pochopení a podpoře všech vládních záměrů, které vedou k udržení pracovních příležitostí.

Vláda je povinna pečovat o takové prostředí, ve kterém se snadno a rychle zakládají drobné živnosti. Bez byrokratických a zdlouhavých překážek umožnit každému, aby (pokud o to stojí) mohl převzít svůj osud do vlastních rukou. 

Každý víme, jak chybí řemesla a služby. Od pokrývačů po opraváře vodovodních kohoutků. To není dáno tím, že by tito lidé na trhu práce chyběli, ale tím, že je dosavadní okolí k výkonu takové činnosti nijak nenutilo. Bylo prozatím více jiné a lépe placené práce. Krize tuto skutečnost mění a lidé se mohou vracet k tomu, co umějí a co je může živit. Vláda je povinna nastavit takové prostředí, ve kterém si živnosti rychle založí.

Povinností státu, což je další poučení ze Světlé, je budovat prostor pro nejrůznější rekvalifikace. Právě proto, že ne každý je oním pokrývačem či instalatérem. Nejde pouze o to, aby takové kursy pořádal výhradně stát, jde o všeobecné uvolnění prostoru pro ty, kteří mohou řemesla učit. K tomu může přispět nejen liberální zákoník práce, ale daleko liberálnější školský systém, který umožní získat výuční list i mimo školu – ve kvalifikované firmě.

A podstatným poučení ze Světlé je i fakt, jakou solí a požehnáním pro obyvatele města jsou obětaví starostové a starostky, kteří ve složité době fungují, pracují a přemýšlejí o tom, jak svým lidem pomoci.

I toho bychom si měli, my voliči, v komunálních volbách být vědomi. Lenka Arnotová, starostka Světlé nad Sázavou, je takovým praktickým a obdivuhodným příkladem.

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus