Lady Thatcherová jako povinná politická četba

 

Na jedné z tehdejších porad vedení britské konzervativní strany se snažil jeden z jeho členů přesvědčit Margaret Thatcherovou o nezbytnosti vypracovat jakýsi akční politický program s cílem zvýšit oblibu strany u britské veřejnosti. Zcela zkoprnělého funkcionáře usadila Thatcherová zničujícím argumentem: „Žádný akční program nepotřebujeme, tohle je náš program,“ a položila ruku na knihu Adama Smithe Bohatství národů, kterou měla vždy na svém stole.

Obdiv nad výmluvností ideové zkratky tohoto politického bonmotu mi dává příležitost zamyslet se nad platností nejobecnějších rysů „thatcherismu“ v dnešní době. Záměrně používám slovo „thatcherismus“ jako shrnující pojem určitého myšlenkového proudu, který není totožný s pojmem „program“ (britské) konzervativní strany minimálně stejně tak, jako už se pojem „klausismus“ nekryje s politickým stylem i názorovým obsahem současné ODS v Čechách.

Svět svobodných lidí

Za nejvážnější princip politiky Margaret Thatcherové považuji její úpornou a neslábnoucí obhajobu svobody člověka. Víru v jeho vlastní síly, právo i povinnost svobodného člověka hledat vlastní štěstí. Ve své praktické politice toto přesvědčení promítla britské premiérka do rozsáhlé vlny privatizace, významného snížení daní a omezení výdajů státu na svůj provoz i v mezinárodní politice zatlačování komunismu. Důvěra v blahodárnost svobodného konání přinesla Británii hospodářské zotavení, zbohatnutí střední třídy a poprvé od konce II. světové války také renesanci mezinárodní politické prestiže a vlivu.

Je naše dnešní víra stejně pevná? Nebo už více důvěřujeme spletitým vládním podpůrným a dotačním programům administrovaným stále početnější sítí vládních a evropských byrokratů?

Obhajoba idejí

Politický styl Thatcherové byl hluboce ideový.  Jaký to rozdíl od nesrozumitelného lavírování současné politiky! Jistě, takový postoj dělí společnost na odpůrce a příznivce. Ale je srozumitelný. Dá se k němu přimknout či se s ním dá polemizovat. Připouští málo politických kompromisů, o kterých britská premiérka tvrdila, že „pokud chcete být oblíbeni, pak buďte v politice kdykoliv připraveni na jakýkoliv kompromis – a nedosáhnete ničeho“.

Vize vs. veřejné mínění

Názorová pevnost a zásadovost postavila Thatcherovou často do protikladu s veřejným míněním. Byla neústupná, čemu věřila, za tím šla. Bez ohledu na průzkumy veřejného mínění. Jak jiný výkon politiky v porovnání s dneškem! Výkon současné politiky tažen průzkumy veřejného mínění, touha politiků udělat, prohlásit nebo odvolat téměř cokoliv pouze ve prospěch lepšího „ratingu“ v žebříčku popularity. Ideová důslednost Thatcherové je inspirativní. Odvaha svoji politiku obhajovat bez ohledu na aktuální veřejné mínění je hodna obdivu i následování.

Ne, ne, ne

Jednoduše a srozumitelně formulovala britská premiérka svůj postoj vůči Delorsovým představám o politické unifikaci Evropských společenství ve svém legendárním vystoupení „Ne, ne, ne“ v Dolní sněmovně 30.října 1990. Odmítla jakékoliv pokusy předat parlamentní, měnové a hospodářské pravomoci mimo území Velké Británie. Trvala na existenci britské libry, odmítla přetvoření Evropské komise na formu evropské vlády, zavrhla představu nadřadit Evropský parlament parlamentu národnímu a nepřipustila metamorfózu Rady v „evropský senát“.

Thatcherové obezřetnou a podezíravou politiku vůči politické unifikaci části kontinentu považuji pro současný výkon politiky za zásadní. Pokud by česká občanská konzervativní pravice měla „evropskou“ politiku Thatcherové (a v pokračování politiku Václava Klause) opustit, pak s jistotou rezignuje na jednu z posledních politik, kterou jí veřejnost (na základě vlastních zkušeností) ještě věří.

Chvála kapitalismu

Poslední kapitola její skvělé knihy „Umění vládnout“ je věnována obhajobě kapitalismu. Považuji to za velké téma současnosti.

Evropský sociálně-ekologický model již úspěšně destruoval ideály volného trhu a otevřel prostor politikám „třetích cest“, ve kterých Thatcherová viděla nejvážnější hrozbu pro výkon klasické liberální parlamentní demokracie. Pocházela ze skromných poměrů a v liberálním kapitalismu viděla rovnou příležitost pro každého. S tímto jejím hlubokým životním přesvědčením souvisí (v Británii často citovaný a levičáky karikovaný) výrok „get on your bike“ (nasedni na kolo).  Byla to rada premiérky Thatcherové jednomu dělníkovi, který si stěžoval, že nemá práci. Thatcherová mu poradila (a v tom je význam jejího poselství), aby se spolehnul sám na své vlastní síly (tedy ne ve smyslu, jakým její výrok vulgarizovali a zesměšňovali tamní labouristé).

Margaret Thatcherová je více než kdy jindy „povinnou četbou“ pro dnešní dobu. Její myšlenky se zdají tak samozřejmé a tak jasné, že na ně současná politika ráda zapomíná. Současný rozdíl mezi evropskou levicí a pravicí, zdá se, je již dán pouze různou rychlostí, s jakou obě trhají lidskou svobodu a právo vlastnit na kusy.

Myšlenky náročné, přesné, důsledné a výjimečně pracovité Margaret Thatcherové jsou nezbytnou výbavou pro řešení problémů světa na začátku 21.století. I přesto, že se s člověkem Margaret Thatcherovou dnes s úctou a pokorou loučíme.

 

9.dubna 2013

 

psáno pro pravýbreh.cz

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus