Písemný dotaz na Evropskou komisi včetně odpovědi

Dne 9. března 2007 schválila Evropská rada akční plán, ve kterém se zavázala vytvořit do roku 2009 evropskou energetickou politiku. Tato obsahuje mimo jiné cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Strategie, kterou navrhla Evropská komise, ale zvýhodňuje staré členské státy, neboť za základní rok pro kalkulaci tohoto cíle stanovila rok 2005.

  1. Proč akční plán nezohledňuje výsledky náročné restrukturalizace průmyslu v post-komunistických zemích, dosažené před rokem 2005, které dokazují, že průmysl nových členských států EU je schopen cílů snížení emisí dosáhnout rychleji a efektivněji než průmyslová odvětví starých členských států?
  2. Z jakého důvodu přistupovala Komise při přidělování povolenek mnohem přísněji k novým členským státům, když z EU-15 jednoznačně plní stanovené limity pouze Velká Británie?
  3. Jak hodlá Evropská komise napravit své rozhodnutí, aby došlo k úpravě směrem ke spravedlivějšímu způsobu kalkulace zmiňovaného cíle?

Odpověď pana Dimase jménem Evropské komise ze dne 2.10.2008:

Analýza provedená při přípravě souboru opatření pro změnu klimatu a energetiku, jež Komise navrhla, brala v úvahu restrukturalizaci, která v nových členských státech proběhla v letech 1990 až 2005, i náklady, které bude nutno vynaložit v budoucnosti. Přitom zohlednila také možnosti jednotlivých členských států dosáhnout celkových cílů, které stanovily hlavy států.

Komise přitom vycházela ze zásady, že celý soubor musí být spravedlivý vůči všem členským státům. Proto navrhla několik konkrétních opatření, aby se zajistilo, že všechny členské státy budou k danému cíli rovnocenně přispívat:

  1. 10 % dražebních práv v rámci systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS) je přiděleno členským státům, které mají relativně nízký hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP/obyv.). Budou-li tato práva plně vydražena, bude to ročně představovat cca 5 mld. EUR v tržní hodnotě. Pro uvedené země to bude znamenat čistý finanční přínos, jenž jim může pomoci při přechodu na diverzifikovanější a efektivnější energetiku a při řešení sociálních opatření pro domácnosti s nízkými příjmy.
  2. U sektorů, které nejsou součástí systému EU ETS (např. doprava, zemědělství, nakládání s odpady), jsou cíle pro emise skleníkových plynů mezi členské státy rozděleny s přihlédnutím k relativní váze HDP/obyv. v příslušných zemích. Cíle jsou v rozpětí od mínus 20 % (ve srovnání s rokem 2005) po zvýšení emisí o 20 %. Navrhované cíle tak zohledňují rychlejší současný i potenciální růst hospodářství v méně bohatých státech.
  3. Relativní HDP/obyv. je částečně základem i u cílů stanovených pro oblast energie vyráběné z obnovitelných zdrojů.

Z posouzení dopadů, které Komise provedla, vyplývá, že náklady souboru opatření pro ekonomiku EU jsou celkově nízké. Uvedené konkrétní postupy použité při stanovení cílů přitom zajišťují spravedlivé rozdělení nákladů mezi jednotlivé členské státy. Přímé náklady pro EU např. v roce 2020 činí celkově 0,45 % HDP, přičemž náklady pro státy s nízkým HDP/obyv. jsou nižší než tento průměr.

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus