Obědval jsem s Miltonem Friedmanem

 

Pro dnešní text jsem vytáhnul ze své knihovničky poznámkový blok z roku 2006. Tehdy, v červenci, jsem byl pozván k vystoupení na výroční konferenci amerických republikánů do San Francisca v Kalifornii.

Jednoznačně výjimečným zážitkem byl oběd s  ohromujícím liberálním ekonomem a nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Miltonem Friedmanem.

Bylo mu tehdy 94 let, ke stolu jej přivezli již na kolečkovém křesle, neboť se pohyboval jen velmi obtížně. Jeho projev, styl vystupování, obsah a průzračnost jeho argumentů ovšem byly mladistvě přesvědčivé, bez jakékoliv známky stáří.

Zcela přirozeně věnoval Milton Friedman obsah svého vystoupení školství a vzdělávání. Tématu, kterému se s manželkou Rose po celý život věnovali a v jehož zlepšování viděli zásadní předpoklad splnění amerického snu rovnosti příležitostí pro každého občana Spojených států.

Dovolte mi dnes netradičně, a pouze v bodech, nabídnout vám několik myšlenek, které ze svých poznámek považuji za základní a které mě významně ovlivnily. Zdůrazňuji, že Friedman tehdy mluvil o americkém školství – což ale neznamená, že bychom nemohli najít mnoho inspirativního i pro nás.

  1. „Dívám-li se kolem sebe, vidím ohromné úspěchy naší společnosti. Vysoké školy a univerzity patří k těm nejlepším na celém světě. Co se ale stalo s naším základním a středoškolským vzděláním? Jak je možné, že poprvé v naší historii toho po absolvování základních a středoškolských studií rodiče vědí víc než jejich děti?“
  2. „Odpověď je bohužel jednoduchá. Když přicházeli první osadníci, v každé nové obci organizovali školu. Školní docházka byla nepovinná, přesto (kromě otroků) do škol chodily všechny děti. Rodiče přímo kontrolovali a ovlivňovali vzdělávání. Po druhé světové válce, zejména po roce 1965, ovládla základní a střední školy byrokracie, která zásadně omezila pravomoci rodičů.“
  3. „Byl vytvořen státní monopol a jako každý státní monopol i monopol na vzdělávání začal produkovat ‚zboží’ sice velmi drahé ale nízké kvality.“
  4. „Smyslem státní vzdělávací byrokracie se stala vysoká péče o školní budovy a mizerná starost o to, co se v těchto budovách učí a kdo to učí.“
  5. „Nebo jinak. Dám vám otázku: přáli byste si – jako rodiče, abyste měli více pravomocí rozhodovat o tom, do jaké školy budou vaše děti chodit, nebo toto rozhodování raději svěříte státní administrativě a místní byrokracii? Proč jako rodiče můžete rozhodovat o tom, co vaše děti jedí, co si oblékají a jak bydlí, ale nemůžete ovlivňovat to, kde a jaké vzdělání mají získat?“
  6. „Řeknu vám proč. Vaše daně jsou používány na zlepšování školních budov, ne na zlepšování obsahu výuky a kvality učitelů. Abychom to lépe pochopili, použijme příklad: když už byste museli něco ze svých daní dotovat, řekněme pěstování chřestu, určili byste, aby vaše peníze šly na budování sítě prodejen pro obchodníky s chřestem nebo raději přímo pěstitelům této zeleniny? Odpověď je myslím zřejmá.“
  7. „Tím se dostávám k řešení podstaty celého problému. Myslím, že vzdělávání zlepšíme tak, když se rodiče opět změní na zákazníky (klienty) a učitelé a školská správa na poskytovatele respektující svobodná rozhodnutí klientů.“
  8. „Toho lze docílit pouze tak, že rodiče získají právo svobodně rozhodnout, kam půjdou jejich peníze na vzdělání jejich dětí. K tomu poslouží kupony.“
  9. „Řekněme, že jeden rok základního vzdělání v USA stojí asi 4 000 dolarů. Rodič získá kupon v této hodnotě, který nebude moci směnit za potraviny nebo jiné služby či produkty. Pouze za vzdělání pro své dítě. Vybere dle své volby pro své dítě tu školu, která splňuje kritéria kvalitního vzdělání a o které si myslí, že jeho dítěti poskytne nejlepší vzdělání.“

10. „Ano, tento systém zásadně zvýší konkurenci mezi školami, oddělí dobré a špatné učitele. Některé školy budou bohaté, jiné na zavření. A to je jediná cesta k nápravě.“

11. „To, co je příčinou skvělé úrovně amerických univerzit, je svoboda studentů rozhodnout se kde chtějí studovat a kam půjdou jejich peníze.“

Vystoupení Miltona Friedmana na obědě s americkými republikány, jehož jsem měl tu čest se v roce 2006 účastnit, bylo zřejmě posledním Friedmanovým vystoupením na veřejnosti. Zemřel v listopadu téhož roku, 3 měsíce poté.

Letos, 31. července 2012, uplynulo přesně 100 let od narození přesvědčeného zastánce blahodárnosti nízkých daní, významného představitele uvažování Chicagské ekonomické školy, ekonomického poradce několika amerických prezidentů a vášnivého obhájce svobody volby Miltona Friedmana.

Je mi milou povinností na něj svým dnešním textem vzpomenout a připomenout tak, jak moc nám v dnešní době chybí.

 

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus