Nízkoemisní blázinec

 

Od října 2013 budou mít obce v celé České republice pravomoc vyhlašovat na svém území tzv. nízkoemisní zóny.

„Pro místa, kdy obcí denně projíždějí kamióny místo toho, aby volily objízdnou trasu, je zavedení nízkoemisních zón optimální řešení,“ řekl ke schválenému návrhu ministr životního prostředí Chalupa.

V praxi to bude znamenat, že všude tam, kde existuje varianta objízdné trasy, bude obec oprávněna vyhlásit omezení vjezdu o svého centra a k povolení vjezdu vydávat plaketu v ceně 80,- Kč.

Podíváme-li se na návrh optimistickýma očima, tedy obtížně pochopitelným pohledem lidí, kteří věří v to, že úřední povolení může zlepšit životní prostředí a vsadíme-li tento náš pohled například do Kraje Vysočina, musíme být zklamáni.

Vypustíme-li totiž z našich úvah páteřní komunikaci dálnici D1, pak nám zbývají tyto významné tahy: Jihlava – Stonařov – Želetava – Znojmo, dopravní spojení Žďár nad Sázavou – Bystřice nad Pernštejnem – Boskovice – Prostějov a Havlíčkův Brod – Svitavy.

Jde o vysoce zatížená dopravní propojení, splňující požadavky bezpečné dálkové dopravy. Jinou trasu prostě kamióny zvolit nemohou. Projekt nízkoemisních zón pro obce na těchto trasách těžce zkoušené tedy v těchto úsecích nefunguje a je dokonce nemožné jej na těchto tazích při neexistenci dopravních obchvatů obcí spustit.

Může být návrh na vznik nízkoemisních zón tedy výhodný alespoň pro vjezd do městských center?

Mějme nejprve na mysli jejich obyvatele a lidi, kteří v centrech žijí, pracují či podnikají.

Návrh přímo počítá s tím, že vozidla starší roku 1997 plaketu opravňující ke vjezdu do takové zóny nezískají, naopak elektromobily a auta s hybridním pohonem jej získají automaticky. Rozdílně budou posuzovány i motory dieselové a benzínové. Zákonodárce tak nepovažuje všechny občany za rovné před zákonem, což je nepřijatelné.

            A co podnikatelé, kteří do městského centra zavážejí zboží do svých provozoven? A co zaměstnanci? A co klienti firem? A co zákazníci?

Schválený zákon je sice dobrovolný a vytyčení nízkoemisních zón není povinné. Pravdou také je, že zákon přináší řadu výjimek, které může příslušný úřad využít ke zmírnění zákona či dokonce vyjmutí některých vozidel z jeho účinnosti (sanitky, postižení občané).

Takže kdo dostane výjimku? Všichni? Proč bychom tedy takové opatření, jehož administrace jistě něco bude stát, zaváděli?

A pojďme dál. Zkusme si představit situaci v Praze (snad jednoho z mála center, kde by takové opatření mohlo mít smysl).

Přiblížíme-li se k takovému centru po některé z českých dálnic a nechceme-li do města vjet (a tedy platit), kde bezpečně odstavíme naše vozidlo? Je Praha vybavena systémem vnějších záchytných parkovišť logicky a pohodlně propojených se systémem městské hromadné dopravy? A není-li (což všichni ze zkušenosti dobře víme), pak si plaketu prostě musíme koupit. Jde tedy evidentně o návrh, který skrytě zavádí novou diskriminační „městskou daň“.

Tvrdím, že takto pojatý „zelený“ boj s hlukem a znečištěním pocházejících z provozu vozidel je nespravedlivý (neměří všem stejným metrem) a neúčinný. Je neaplikovatelný tam, kde je nezbytné vytlačit nákladní dopravu mimo města i obce a je nespravedlivý vůči běžným řidičům.

Zvyšuje míru regulace podnikání a ochrana ovzduší tímto způsobem přispívá ke zhoršení právního a podnikatelského prostředí v zemi. Tím, že svěřuje rozhodovací pravomoci do rukou úředníků, aby sami stanovili výjimky pro vjezd do nízkoemisních zón a výjimky z emisních stropů, rozšiřuje prostor pro korupci.

Možnost vyhlásit na území obce nízkoemisní zónu se sice tváří jako vlídné opatření ve prospěch svých občanů, svými důsledky jim ovšem bude život spíš ztrpčovat, zdražovat a nadále stále víc regulovat. To považuji za nepřijatelné.

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus