Na zpáteční cestě ze Štrasburku jsem minulý týden tankoval naftu. Cena za jeden litr – 1,54 eur. Dočerpával jsem ještě před Jihlavou za 35,90 Kč. Ceny podobně vysoké.

Tuto zkušenost má v Čechách, v dalších členských státech EU ale i kdekoliv jinde ve světě každý motorista.

Ceny paliv rostou tak rychle, že kdyby nám dnes někdo mohl slíbit návrat pod 33,- Kč za litr, byli bychom mu vděčni.

Co se stalo s cenou ropy a co se vůbec ve světě děje? Je to jev trvalý? Porostou ceny ke 40,- Kč, jak někteří analytikové soudí, či budou klesat, jak se domnívají jiní? Pomohlo by českému motoristovi snížení národní sazby spotřební daně uvalené na pohonné hmoty?

Zastávka u čerpací stanice se stává bolestivým zážitkem. Proto bych se dnes tomuto tématu chtěl věnovat.

Co se děje kolem nás

Česká republika ropu a ropné produkty dováží. Není proto v silách jakékoliv české vlády ochránit naše spotřebitele před nárůstem světových cen. Zdroje leží mimo náš vliv.

To, proč tak dramaticky rostou ceny, je dáno následujícími okolnostmi:

  1. Rusko překvapivě snížilo produkci ropy, mnohá tamní těžařská zařízení jsou na hranici životnosti a výkonnosti.
  2. Venezuela pod vedením komunistického šílence Hugo Chávese znárodnila ropné vrty a vyhnala nadnárodní těžařské společnosti ze země.
  3. Nigérie, která těží nejkvalitnější ropu (hlavní zdroj společnosti Shell), se potýká s vážnou politickou nestabilitou v zemi a revoluční povstalci na několika místech poškodili hlavní ropovod.
  4. Státy společenství OPEC na novou realitu nereagují zvýšením těžby ropy. Těží a vyvážejí přibližně pořád stejně.
  5. Rychle se vyvíjející civilizační centra v Číně a Indii spotřebovávají čím dál víc a „zbytek“ světa reaguje vytvářením dostatečných zásob, protože se blíží letní turistická a „hurikánová“ sezóna.

To znamená, že je na trhu s ropou vyšší poptávka než nabídka. Ropa se stává vzácnější a výrazem vzácnosti je cena.

Situace se mění rychle a dynamicky. Ceny ropy tedy zřejmě porostou tehdy, pokud se kombinace těchto parametrů  nestabilizuje a neuklidní.

Reálná nebo nereálná cena?

I přesto lze slyšet úvahy o tom, že současné ceny benzínu a nafty jsou „nereálné“. To je ovšem úvaha lichá, protože cena na trhu je dána poměrem nabídky a poptávky.

Jinými řečeno: dokud bude ochota nakupovat (respektovat cenu), potud budou ceny takové, jaké jsou. Teoreticky vzato může být cena ropy třeba 500 dolarů za barel (minulý pátek to bylo 137 dolarů za barel), pokud si ji někdo za takovou cenu koupí.

Z toho plyne, že budeme-li ochotni snížit naši spotřebu nafty, benzínu či dalších produktů z ropy vyráběných (tedy mnoha z toho, co nás v dnešním životě obklopuje), bude muset nabídka na pokles zájmu reagovat poklesem ceny.

Je to ovšem reálná úvaha? Do jisté míry ano. Člověk je racionální tvor, jde vždy přirozenou cestou hledání úspor a některé z rozmařilých postupů, které si mohl ještě před nedávnem dovolit, opouští.
Stejně si budou počínat i výrobci automobilů. S růstem cen ropy se zvyšuje pravděpodobnost vývoje technologií využívající jiná pohonná média než ropu.

Lidská společnost se bude vyvíjet stejně tak jako vždy ve své historii – z potencionálních ekonomických zdrojů (o nichž ještě netušíme, že zdroji mohou být) vytvoří zdroje reálné.

Ropa je stejný příběh. Měla minimální hodnotu do doby, než lidstvo sestrojilo benzínový motor. A bude mít v budoucnu minimální hodnotu, až lidský génius odešle benzínová a naftová zařízení do minulosti.

Proto se nemusíme bát, že lidstvo ropu spotřebuje. Nárůst cen ropy a (ne)ochota za ni platit z ní udělají staromódní vynález.

To se zdá být příliš vzdálená představa (kdo ví?). Můžeme my sami udělat něco rychle?

Může dnes nějak česká politika pomoci?

Kromě naší vlastní ochoty méně spotřebovávat a možná v rozporu s tím, co jsem v předcházejících řádkách napsal – ano. Snížit daň z benzínu.

Spotřební daň z benzínu jsme kdysi stanovili na 11,64 korun za litr naturalu, na úrovni minima požadovaného EU ve výši 0,359 euro na litr. Díky zhodnocení koruny můžeme nyní tuto sazbu snížit.

Je jisté, že snížení spotřební daně by mohlo vyvolat obavy z výpadku na příjmové straně státního rozpočtu (z každého litru benzínu dostává stát asi 15 Kč). Dá se ale předpokládat, že snížení sazby by nesnížilo příjmy státního rozpočtu, protože u benzínu funguje dobře daňová konkurence.

Každý Rakušan či Němec přijíždějící do Čech si raději (pokud laciněji) natankuje až u nás. Daně tak zaplatí naší vládě a ne vládám svým.

Daňová konkurence je správná a zdravá, využijme ji ve vlastní prospěch.

Videokanál YouTube

Můj videokanál na YouTube.

 

Blog iDnes.cz

Blog na Facebook

Můj blog na serveru facebook.com

Důležité odkazy

CATO INSTITUTE
INSTITUT VÁCLAVA KLAUSE
Václav Klaus