Uvidíme ještě někdy film „Gone With the Wind“?

„Po rasistické demonstraci v Charlottesvillu jsme obdrželi velké množství komentářů od našich diváků k promítání filmu ‚Gone with the Wind“ [česky ‚Jih proti Severu‘]. Jako organizace, jejímž posláním má být bavit, vzdělávat a přinášet lidem, kterým sloužíme, poučení, nemůžeme nadále promítat tento film, který je tak necitlivý k velkému segmentu naší místní populace“, prohlásil Brett Batterson, zástupce biografu The Orpheum v Memphisu.

Memphis není prvním americkým biografem, který k tak neuvěřitelnému rozhodnutí přistoupil. Několik amerických divadel již ze své produkce tuto hru stáhlo, protože prý nabízí „idylický a romantický popis otroctví na Jihu“.

Film „Jih proti Severu“ je filmovou klasikou klasik, milovanou generacemi diváků po celém světě. Kdo neviděl romantický vztah Scarlett O’Harové, dcery majitele plantáže, která v děsivé válce Jihu proti Severu přijde o všechno a vlastní pílí i tvrdostí vůči sobě se znovu vypracuje, a světáka Rhetta Butlera, nemůže v kinematografii pochopit nic. Ale nejde pouze o úžasný námět. Film má v americké kinematografii unikátní místo a má v ní řadu prvenství:

  • Byl natočen v roce 1939 a získal deset ocenění americké Akademie. Překonat tento rekord se podařilo až filmu „Ben-Hur“ s jedenácti Oscary (1959) a filmu „Titanic“ (1997);
  • Jde o první americký barevný film, který získal Oscara;
  • Film trvá téměř čtyři hodiny. Žádná podobná filmová stopáž již Oscara nezískala;
  • Oscara za vedlejší roli získala v tomto filmu Hattie McDanielová, která se tak stala první černošskou herečkou, které se to podařilo;
  • Na hlavní roli Scarlett prošlo výběrem 1400 hereček;
  • Film za dobu svého promítání vydělal 1,6 mld. dolarů.

Dnešní – na hlavu postavenou Ameriku a celý progresivistický Západ – popuzují „ostentativní rasové narážky“ a „provokativní a vzpurné vlání vlajky Konfederace“ (v ohromující scéně se stovkami mrtvých a raněných Jižanů po bitvě u Atlanty). Kdo ale film opravdu viděl, ví, že válka Jihu proti Severu je kulisami filmu, není nosným tématem, pro které jsou postavy příběhu pouze podpůrnými diváky.

Film „Gone With the Wind“ je součástí americké historie, nejen filmové. Je romantickým i drsným zpracováním lidského příběhu v prostředí války. Je příběhem smíření s osudem i vzpouře proti osudu. Je příběhem o lásce. Je pro diváky mnohým, mohou si najít pro sebe leccos, dokonce jej považovat v dnešní době za překonaný – rozhodně však není snímkem rasistickým.

Je velmi nepravděpodobné, že by si většina dnešních Američanů přála bourání soch či zakazování filmů. Tohle všechno jsou pouze důkazy o umělém konstruování „nové“ společnosti zbavené její historie a „osvobozené od předsudků“. Je důkazem, že dnešní Západ je „vzhůru nohama“, je dokonce tak bláznivým, že už si ani nemůžeme být jisti, zda z „ideologických“ důvodů ještě někdy uvidíme jedno z výjimečných děl světové kinematografie.

29. 8. 2017

Kategorie: